Fazole z Bogoty

30. září 2019

Dovoz fazolí z Kolumbie jako zástěrka pro pašování drog. Příběh muže, který se z úctyhodného profesora stal drogovým bossem.

Psal se rok 1989. Železná opona padla, my se otevřeli světu a svět se otevřel nám. První cesta do Vídně, první laciný kazeťák koupený na Mexikoplatzu, první radost z luxusu.

Uběhlo pár měsíců a všechno to dosud nedosažitelné zboží, na které se ještě nedávno stávaly sáhodlouhé fronty, když už se tedy náhodou objevilo na pultech Tuzexu, a ještě mnohem víc, začalo zaplavovat československé prodejny. Elektronika, oblečení, mango, liči. Obchod jen kvetl. Z druhého konce světa se vozily třeba i obyčejné fazole...

Vlastně ty, které stály v hlavní roli tohoto případu, zase tak obyčejné nebyly. Stejně jako zdánlivě úctyhodný profesor Alonso Delgado Martínez, bývalý děkan fakulty ekonomie v Bogotě, který se počátkem 90. let rozhodl, že je bude dovážet do Evropy, nebyl jen obyčejným laskavým obchodníčkem.

Nechybělo moc a mohly to být fazole doslova zlaté. Obchod za desítky milionů. Jenže někdy stačí málo a všechno je jinak. Třeba aby se mezi celníky objevil bývalý vyučený tesař. Jeden pohled zkušeného fachmana, spadla klec a do té doby největší mezinárodní kriminální kauza, ve které si východočeští kriminalisté na vlastní kůži vyzkoušeli nejen nemilosrdné praktiky skutečné mafie, ale i mezinárodní spolupráci s kolegy, byla na světě.

Pětidílný rozhlasový příběh z cyklu Kriminální případy Čech Moravy a Slezska na motivy knihy Miroslava Antla Gaunery nemám rád napsal Milan Dus. Dramaturgie Jaroslav Pokorný, mistr zvuku Leoš Sedláček, režie Pavel Krejčí.

Hrají Jan Vápeník, Jiří Zapletal, Michal Przebinda, Kamila Sedlárová, Jaroslav Pokorný, Ondřej Vaňura a Aleš Křivánek.

autor: Milan Dus
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.