Doba temna: Doba pobělohorská je spojována s celospolečenským úpadkem. Dala ale možnost znovuzrození
Po bitvě na Bílé hoře nastalo období, které o dvě stě let později Josef Dobrovský nazval „zlomové období české historie” a o dalších sto let později ho Alois Jirásek nazval přímo „Temno“.
Doba pobělohorská je spojována s celospolečenským úpadkem. Česká šlechta ztratila vliv i majetek, který jí byl zabaven, české Husity válcovala habsbursky prosazovaná katolická církev a česká národní hrdost se pod tíhou těchto událostí u mnoha lidí vytrácela. Mnoho českých pánů i vzdělanců odešlo do emigrace.
Byla to doba změn, podobně jako mnoho dalších historických období. Proto dnes někteří čeští i zahraniční historikové nazírají na toto období jinak než národní obrozenci 18. a 19. století nebo lidé, kteří stáli za vznikem Československa. Nazvat nějaké období temnem pro český národ totiž dává možnost znovuzrození, nového národního vzkříšení. A nové začátky přinášejí vždy nadšení, naději a hrdost.
Ať byla doba temna pro náš národ období po bitvě na Bílé hoře, po nacistické okupaci nebo za vlády KSČ, je důležité, že českou národní identitu temnota nikdy definitivně nepohltila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
