Kostnice v Sedleci je působivá. Z lidských ostatků jsou v ní vytvořeny různé dekorace a obrazce
Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.
Zpravidla jde o podzemní kaple nebo katakomby, kde jsou tisíce kostí a lebek zemřelých. Největší evropská kostnice je v Paříži, ale ta nejpůsobivější je u nás, v Sedlci u Kutné Hory. Z lidských ostatků jsou v ní totiž vytvořeny různé dekorace a obrazce.
Zdejší hřbitov byl posvátný, protože na něm opat Haidenaich rozházel prsť ze Svaté země. Vzniklo tak nejstarší Svaté pole ve střední Evropě a pohřbený tu chtěl být každý.
V 15. století ale hřbitov zrušili a vznikla otázka, kam ostatky uložit. Očištěné kosti putovaly do podzemní kaple přilehlého kostela a v 18. století se staly cenným materiálem pro architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Sedlckou kostnici se rozhodl upravit v duchu barokní gotiky. Kosti a lebky 40 až 60 tisíc lidí dal seskládat do pyramid s korunami, z dalších ostatků vznikly obří dekorativní útvary, obrazce, svícny, štíty a lustry. V této podobě jsou ostatky dodneška a činí tak ze sedlecké kostnice jedinečné místo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
