Dnes je Štědrý den. Čas lásky a sounáležitosti. Jaký byl v dobách našich babiček? To ví Iva Hüttnerová
Je Štědrý den, čas, kdy se odjakživa čekalo na východ první hvězdy, která dávala znamení, že se může zasednout ke štědrovečerní večeři. Dům byl provoněný jehličím, jmelím a františkem. Na stole byly rozkvetlé větvičky ovocných stromů, které se natrhaly na svatou Barboru. A když přišel čas, rodina usedla ke stolu a modlila se.
K večeři se jedla hrachová nebo čočková polévka, kroupový Kuba s houbami a česnekem, krupice sypaná skořicí a nechyběla vánočka nebo koláče a cukroví. Vše se zakončilo sušeným ovocem nebo ovocným kompotem.
Ovšem v každé chalupě se jedla jídla jiná. Vždy podle kraje i toho, co si mohl hospodář dovolit. Nezapomínalo se ani na zvířata, která také dostala svůj díl. No, a po večeři zazvonil zvoneček, zpívaly se koledy, lilo olovo, rozdávaly dárky a celý Štědrý den rodina zakončila v kostele na půlnoční mši. Vánoce jsou tady! Tak Šťastné a veselé! Vaše Iva Hüttnerová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
