Čertův kámen u Provodova má dle pověstí otisky čertích kopyt a červenou barvu od obětovaných zvířat
Dominantou kopce Rýsov v Provodově na Zlínsku je velký skalní monolit, kterému místní neřeknou jinak než Čertů kámen. Je opředený řadou legend a pověstí. A rozhodně ho není možné přehlédnout. Je to mohutný skalní blok vysoký deset a půl metru, který je tvořen slepenci a pískovci. Zvětrávání ve skále vymodelovalo rozličné pukliny a dutiny. Právě kvůli nim je útvar přírodní památkou.
Čertův kámen je 70 milionů let starým třetihorním skaliskem. Už v pravěku byl místem rituálů. Z archeologického hlediska jde o velice cennou lokalitu, protože na kopci sídlilo hradisko. „Pocházejí odtud nálezy, které jsou unikátní v rámci celé České republiky,“ prozrazuje popularizátor archeologie Miroslav Černý.
Na vrcholu Čertova kamene byly objeveny pozůstatky z takzvané halštatské kultury, z období 5. až 6. století před našim letopočtem. Jednalo se o bronzové šipky. O několik století později se na kopci usadili Keltové. A i z tohoto období byla nalezena spousta artefaktů.
Čertův kámen ale přitahuje hlavně kvůli tajemnu, které ho obklopuje. V minulosti u něj byly prováděny tajemné rituály, při kterých byla obětována zvířata a podle Miroslava Černého možná i lidé. Lidé dřív věřili, že právě proto má skála na mnoha místech rudé zbarvení. „Co se týká geologického výkladu, tak červenou barvu způsobují hydroxidy železa.“
Skalní útvar má v sobě desítky jamek, které vznikly v důsledku zvětrávání horniny. Podle pověstí se ale jedná o otisky čertova kopyta.
A co všechno může návštěvník Provodova u Čertova kamene zažít? „Ozývají se tu prý výkřiky, rej hlasů, zvedá se vítr, člověk tady v lesích často zabloudí a místní poklady stráží černý pes. Ale máme tu údajně i hodného černokněžníka, který obdaroval chudého pocestného stříbrnými pruty,“ dodává Miroslav Černý. A na tom možná něco pravdy bude, protože vedle bronzových šipek a kovářských výrobků se kolem Rýsova našlo i stříbro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
