Zlatonosné štoly v údolí Bystřice jsou k vidění nejen v lesích, ale i v centru vesnice
Oblast kolem vesnice Hlubočky v údolí řeky Bystřice asi 12 kilometrů severovýchodně od Olomouce je vyhledávanou lokalitou pro rekreaci, ale i průmyslovou oblastí. Málokdo však tuší, že je to i místo, kde se už od 13. století těžilo zlato. A to jak v centru Hluboček, tak i v okolních lesích.
Stopy dolování přitom v kraji není těžké najít. Asi nejlépe přístupná stará důlní díla jsou přímo v centru Hluboček, naproti místní továrně a kousek od zdravotnického střediska. Pod silnici směřující z Olomouce do Hrubé Vody se tady zavrtává hned několik štol.
Jedna z nich se nachází i poblíž kaple Panny Marie Bolestné, která byla postavena na počátku 20. století na místě o hodně starší hornické kapličky. Štola vedle nesla jméno František, o kus dále, směrem k mostu přes řeku, se nedaleko zdejší restaurace V Údolí zachovaly další dvě štoly – Kristova pomoc a důl Jan.
Přímo nad tímto místem se do masívu Nízkého Jeseníku odpradávna zařezávají vody potoka Zlatý důl. V údolí, které vyhloubil, se nachází hned několik opuštěných šachet a také stopy po rýžování zlata.
Dalším zajímavým místem je pak zákrut řeky Bystřice na hranici Hluboček a Hrubé Vody. Tady je přes řeku na dohled od zdejšího domova pro seniory vidět dvojité ústí starého dolu Panny Marie Sněžné. Ten byl otevřen v 18. století a uzavřen v 19. století. Pozoruhodné je, že je dobře zachovaný a zčásti zatopený. A v zimních měsících se v jeho ústí tvoří překrásné ledové stalagmity.
Zlato se v údolí Bystřice těžilo nejspíš kvůli olomouckým denárům
Historie těžby zlata v této oblasti kupodivu souvisí s ražením olomouckých denárů. Ty mohl razit zdejší údělný kníže a potřeboval k tomu surovinu. A tak se dá předpokládat, že se zde těžilo již v 11. století. Přímé zmínky o těžbě však máme až z doby o sto let mladší.
Výtěžnost zdejších dolů stoupala a klesala, a tak byly opouštěny a znovu zakládány. V 15. až 16. století těžba doslova kvetla, o pár let později o ní není ani zmínka. Poslední neúspěšné pokusy o těžbu proběhly v 18. až 19. století. Historikové tvrdí, že obnovení těžby souviselo se ztrátou Slezska a hledáním nových zdrojů surovin.
K roku 1812 pak byly veškeré práce ukončeny a od té doby jsou zdejší doly nechány na pospas osudu. Do kraje se dostala železářská výroba, a i když se zde těžila i železná ruda, věhlasu někdejších zlatých dolů už zdejší horní podnikání nikdy nedosáhlo.
Na závěr snad ještě malá pozvánka – vydáte-li se po úzké stezce nad řekou Bystřicí ke štole Panny Marie Sněžné, stojí za to hlavně v zimních měsících nebo v době, kdy je hodně vlhko, zamířit o kousek dál lesem proti proudu řeky. Najdete zde pozoruhodnou kaskádu potoka, která navíc v zimě zamrzá a tvoří půvabný ledopád.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přizpůsobit se i bojovat. Klimatickou situaci zvrátíme, čím dříve zavřeme emisní kohout, říká Jan Dusík
-
Varování před ruským imperialismem a moskevským režimem. Lipavský zkusil zapůsobit na Maďary
-
O mistrovi hokejové extraligy rozhodne sedmý zápas, Třinec mečbol Pardubic odvrátil výhrou 4:1
-
Žádný trénink, práce na zahradě a úsměv. 82letý španělský penzista uběhl za šest dnů 410 kilometrů