To, že je někdo třeba na vozíčku, ještě neznamená, že nemůže lyžovat, říká Karel Vondráček z Monoski
MONOSKI Zlín umožňuje dětem i dospělým s nejrůznějšími postiženími aktivní prožívání volného času v přírodě. Karel Vondráček z tohoto uskupení byl hostem Apetýtu.
Víte, kdo je to vozmen, jak se projet na bugyně, tažené psím spřežením, nebo si zvýšit adrenalin plachtěním na pozemní plachetnici? To vše prozradil v pořadu Apetýt Karel Vondráček z neformálního seskupení MONOSKI Zlín, které už několik let vytváří podmínky pro aktivní prožívání volného času dětí i dospělých s širokým spektrem postižení.
MONOSKI Zlín je neformální seskupení aktivních lidí, nadšenců, rodičů, jež už několik let vytváří podmínky pro aktivní prožívání volného času dětí i dospělých s širokým spektrem postižení. Veškeré činnosti jsou zacílené na celoroční aktivní pobyt v přírodě a dostupné komukoliv, kdo o ně projeví zájem se zaměřením na osoby s omezenou hybností např. po úraze dále rozštěpem páteře i se speciálními výchovnými potřebami (dětskou mozkovou obrnou, poruchou autistického spektra, mentálním postižením a další).
Související
-
S dravci ve studiu. Veterinářka ze záchranné stanice pro zvířata přišla i se svými svěřenci
Hostem Apetýtu byla veterinářka ze Záchranné stanice pro zvířata v nouzi v Hošťálkové Kamila Křupalová. S sebou přinesla i tři svěřence a prozradila jejich příběhy.
-
Poslední deník Květy Fialové vznikal tak trochu pozpátku, prozradil v Apetýtu autor Josef Kubánik
„Víte, co je na světě nejkrásnější? Že netrvá věčně“. Citátem z divadelní inscenace Harold a Maude začíná kniha nazvaná Poslední deník Květy Fialové.
-
Host Apetýtu byl mistr houslař Josef Pečenka z Jasenné u Zlína
Hostem Apetýtu byl mistr houslař Josef Pečenka z Jasenné u Zlína. Lásku k práci se dřevem v něm probudil jeho dědeček truhlář. Nejen o tom hovořil ve čtvrtečním Apetýtu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
