Zdraví začíná ve střevech. Nemoci i náladu ovlivňuje střevní rovnováha
Poslední dobou se mluví o tom, že za naše choroby, nepohodu a dokonce i psychické problémy může stav našich střev. A z velké části to tak skutečně je, jak nám potvrdil prof. MUDr. Milan Lukáš, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty.
Osídlení našich střev množstvím různých bakterií vytváří tak zvaný střevní mikrobiom, který je u každého člověka jedinečný. Ten se pak podílí nejenom na regulaci našeho imunitního systému, ale ovlivňuje třeba i to, zda máme nebo nemáme chuť na sladké, zda máme sklony k tloustnutí a dokonce i to, zda jsme v psychické pohodě.
„Mikrobiom je do jisté míry dědičný a každopádně platí, že pro každého z nás je individuální. Proto například doporučovaná probiotika udělají některým lidem dobře a jiným jejich situaci naopak výrazně zhorší,“ říká profesor Milan Lukáš.
Podle jeho slov můžeme stav našeho střevního mikrobiomu zásadním způsobem ovlivnit sami, a to zejména vyváženou stravou. „Našim střevům neprospívají jakékoli extrémy ve stravování, tedy například vegetariánství či veganství, v řadě případů zbytečná bezlepková dieta, nebo vyloučení mléčných výrobků. Stejně jako nadměrná konzumace tučných jídel, alkoholu či kávy,“ vysvětluje gastroenterolog.
Kromě stravy a často nadbytečného užívání léků, především antibiotik, má na kondici našich střev velký vliv také stres. Ten totiž do značné míry ovlivňuje činnost našeho trávicího ústrojí a my pak míváme bolesti v břiše, průjmy, zácpy a podobně. A to všechno v důsledku narušuje naši střevní rovnováhu.
A v neposlední řadě je pro správné fungování našich střev nezbytný pravidelný pohyb, který kromě jiného zvyšuje pohyb střev.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
