Zámek a gladiátoři. Věžky na Kroměřížsku nejsou spojeny jen s květinami

V zámeckém parku je jedna rarita, přes 280 let starý, téměř 30 m vysoký a 6,5 m tlustý platan javorolistý, památný strom Zlínského kraje.

Věžky nedaleko Kroměříže mám spojené s velkolepými zahrádkářskými výstavami. Byla jsem na nich několikrát a nikdy mě nenapadlo zajímat se taky o místo samotné, holt když vidím kytky, neznám bratra. Navíc zahrádkaření ve Věžkách má už taky pěkně dlouhou historii. Začalo před více než 150 lety v tamní zámecké zahradě a zámek je jednou z kulturních památek obce.

Postavili ho Weissenburkové v polovině 19. století. To byli jedni z mnoha pánů, kteří v průběhu několika staletí Věžky vlastnili. Pozemek, na němž už byl park a panský barokní dvůr, koupili od uherských šlechticů Wayayů. Budovu přestavěli na zámek, ale i oni ho po čase prodali.

Areál se pak dostal do rukou trojice velkopodnikatelů a ti z něho udělali byty pro úředníky. Posledními majiteli před znárodněním byli bratři Ota a Felix Redlichovi. Jejich otec Gustav Redlich na začátku 20. století nechal postavit přímo naproti zámeckého areálu kostel i s rodinnou hrobkou. Je zasvěcený sv. Alžbětě a je nepřehlédnutelný. Čelní strana se sloupy připomíná antický chrám. Dočetla jsem se, že patří mezi méně časté neoklasicistní halové kostelní stavby na Moravě.

Pod kostelem vede hlavní silnice a hned u ní, je další zajímavost, od roku 2010 dokonce kulturní památka. Pokud jste navštěvovali zahrádkářské výstavy ve Věžkách, tak jste ji nemohli minout. Já jsem ji přehlížela. Ne sice úmyslně, ale mým cílem byly, jak už jsem řekla, kytky. Možná jste na tom úplně stejně, tak si poslechněte, kolem jaké vzácnosti jsme kráčeli. 

Jsou to torza dvou protějškových soch gladiátorů a znázorňují dvojici zápasníků v pohybu. Dílo z první poloviny 18. století je z luxusního materiálu, z mušlového vápence. Obsahuje zbytky vápenných schránek. Sochy jsou sice poškozené, ale mají vysokou uměleckou hodnotu a jsou jedinými pozůstatky barokní výzdoby zámeckého parku.

Park je dnes rozdělený na dvě části. Jedna i se zámkem patří soukromému vlastníkovi a je uzavřená. Ta druhá je obecní, tedy přístupná, a právě v ní roste památný platan.

Spustit audio

Související