Základem zdravé výživy dětí je pravidelnost. Obezita často vzniká přebíráním „nešvarů“ dospělých

Ing. Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina v naší radioporadně na téma: zdravá výživa školních dětí.

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.

Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.

Základem zdravé výživy je pravidelnost! Tím se rovnoměrně rozloží příjem energie a tělo nemá potřebu si její část ukládat do zásoby. Pokud příjem energie není pravidelný, tělo se naučí energií šetřit. Pravidelný příjem potravy během celého dne také zamezuje přejídání v odpoledních a večerních hodinách, které rovněž mohou způsobovat zvýšení tělesné hmotnosti.

Správnou stravou u dětí lze i docílit i toho, že jim ve škole půjde lépe učení. Budou více soustředěné a méně unavené.
Hana Střítecká, ředitelka spolku Fér potravina

Velmi často nadváha a obezita není způsobena přejídáním se kvalitních a výživově hodnotných potravin, ale potravin, které obsahují jen mnoho energie bez dalších důležitých složek, jako jsou vitamíny a minerální látky a přebíráním „nešvarů" dospělých: nesnídají, vynechávají některé z hlavních jídel (skipping) nebo nahrazují hlavní jídlo pouze jídlem typu rychlého občerstvení a sušenek (snacking).

Čtěte také

Potraviny pro děti mají být kvalitní a s omezeným množstvím cukru a soli. Kupujte ty neochucené

Dítě pak netrpí ani tak nedostatkem přijímané energie, ale právě vitamínů a minerálních látek, ale i třeba kvalitní bílkoviny a „zdravách" tuků, a to může způsobit, že je unavené, často nemocné a třeba i špatně roste.

Kvalitní strava dítěte by měla obsahovat dostatečné množství vitaminů, minerálních látek a stopových prvků a to zejména vápník, fosfor, železo, zinek, jód, fluor. Nezbytné jsou některé vitamíny skupiny B, vitamin C (vitamíny rozpustné ve vodě) a vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K).

Vyvážená a pestrá strava nám zaručuje dostatečný přísun vitamínů a minerálních látek a jejich doporučená potřeba je pokryta. co to ale je pestrá strava? Hlavně dostatečná pestrost potravinových zdrojů a střídání technologických úprav a druhů pokrmů s využitím sezónních potravin a s důrazem na individuální hledisko.

Čtěte také

Svačina trochu jinak. Jak se vyhnout označení „biomatka“ a přitom chystat jídlo z kvalitních surovin

Ovoce a zelenina (syrové i vařené) by měly být konzumovány v dostatečném množství a to denně, rozdělené do více porcí, množství se s věkem zvyšuje. Občas neuškodí doplnit menší množství ořechů. Jíst kvalitní výrobky z obilovin nebo i brambory (jsou nutričně výživnější než rýže) a zapomínat by se nemělo ani na luštěniny (alespoň 2x týdně) alespoň jako zavářka do polévky či součást pomazánky, když už ne jako hlavní příkrm.

Zařadit by se měly do jídelníčku ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně. Denně zařazovat mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané. Kvalitní rostlinné oleje a tudy by měly nahrazovat tuky živočišné. Dále je nutné dávat při tepelném zpracování potravin přednost šetrným způsobům. Nezapomínat na pitný režim, vhodné tekutiny jsou voda, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené.

Čtěte také

Hlad není dobrý kuchař. Tělo je chytré a když se pak pořádně najíme, raději vše uloží na horší časy

Správnou stravou u dětí lze i docílit, že to dětem ve škole půjde lépe. Budou více soustředěné a méně unavené. Rozumové schopnosti, soustředění a paměť podporují hlavně vitaminy skupiny B. Výjimečný je vitamin B6, který navíc způsobí, že se vaše dítě bude snad do školy i těšit. Tento vitamin je totiž nezbytný pro tvorbu serotoninu. Jde o látku dobré nálady a pozitivního přístupu k životu.

Vitaminy skupiny B se nacházejí hlavně v obilovinách, luštěninách, ovoci a v masu. Myšlení stimuluje i sodík (špenát, pastinák, ředkvičky, paprika). Školní docházka je pro děti náročná nejen psychicky, ale i fyzicky. Brzké vstávání do školy, několik hodin v lavicích, po skončení vyučování nezřídka následují nesčetné kroužky. Se zátěží se děti lépe vyrovnají, pokud jim dopřejete dostatek hořčíku. Pokud dítě intenzivně sportuje, hořčík mu pomůže i při relaxaci svalů.

Zdroje hořčíku?

Třeba kakao, obiloviny, listová zelenina, mořské ryby, mléko, maso. Vzhledem k uzavřenému kolektivu by mělo mít dítě i dostatečný přísun vitaminu C jako prevenci proti infekčním nákazám. Vitamin C v podobě květáku, citrusových plodů nebo brambor může pomoci. V případě akutní potřeby bez výčitek sáhněte po produktu z lékárny.

Čtěte také

Martina Jandová má 6 tipů na malé i velké svačiny, které se vám ani v teplém počasí určitě nezkazí

Nezapomínejte ani na vitamin A a E. Ten má také vliv na dětskou obranyschopnost a odstraňuje únavu. Dostatečně vysoké dávky vitaminu E jsou také dobrou investicí do budoucna, protože přispívají k zdravému vývoji srdce a cév. Z minerálů s obranyschopností může pomoci zinek, který je důležitý pro správné fungování metabolismu i pro růst.

Dítěti proto nabídněte třeba luštěniny nebo chřest, ale i maso. Zapomínat by se nemělo ani na jód. Jód není tak známý prvek jako třeba zinek nebo železo, ale ve své stravě ho nutně potřebujeme. A to především pro dobrou funkci hormonů štítné žlázy. Tyto hormony ovlivňují látkovou proměnu, činnost srdce a svalů, tvorbu krve, ale i krevní tlak či kvalitu kůže. Neméně důležité jsou pro rozvoj centrálního nervového systému a růst kostí.

Česko nepatří k oblastem s dostatkem jódu, lze to napravit příjmem mořských ryb, hlavně tresky nebo makrely. V menším množství se jód nachází i v mléku.

Čtěte také

Chybí nám jód! Ryba by měla být součástí našeho jídelníčku minimálně dvakrát za týden

V období intenzivního růstu bychom pak v jídelníčku dětí neměli zapomínat na vitamin D. Jeho nedostatek způsobuje poruchy ve stavbě a růstu kostí, kazivost zubů a špatné vstřebávání vápníku. Zdrojem je hlavně rybí tuk, mléko, mléčné výrobky a vejce. Růst kostí vyžaduje i příjem fosforu, ten se nachází třeba v sýrech. Z minerálů nezapomínejte na zinek, který posiluje obranyschopnost a je důležitý pro správné fungování metabolismu i pro růst.

Zvláště u chlapců bychom měli pomýšlet na vyšší energetický příjem v pubertě a s tím související i vyšší potřebou některých vitaminů zapojených do látkové přeměny v organismu, zvláště vitaminů skupiny B. Sportující děti potřebují i zvýšený přísun bílkovin. Ty by měly tvořit více než desetinu denní přijaté energie. Z toho živočišné bílkoviny až polovinu.

Pokud dítě nebo vy dáváte přednost vegetariánství, složení živočišních bílkovin se nejvíce blíží sója.

Čtěte také

Omyly a mýty ve stravování dětí. Zdravé jídlo musí mít doslova na dosah ruky, radí Margit Slimáková

Pro změnu u děvčat v pubertě, vzhledem k začínající menstruaci, je potřeba dostatečný příjem příjem železa. Což při v současnosti oblíbených záměnách masa za jen proteinové výrobky v rámci různých diet a nebo rychlých svačin, někdy dokonce obědů či večeří velice k dostatečnému příjmu bílkoviny, ale už právě k nedostatečnému příjmu železa.

Ve starším školním věku často přestávají mít rodiče kontrolu nad tím, co děti jedí. Místo oběda si dají hamburger v řetězci rychlého stravování, během dne se živí chipsy nebo nezdravými slanými oříšky.

Je potřeba si uvědomit, že tyto „nesprávné stravovací návyky (chybějící snídaně, nadměrná konzumace stravy ve večerních hodinách, příjem sladkostí, slazených nápojů a jiné) si dítě již snadno přenáší do dospělosti, kdy zvláště s ubývajícím pohybem roste obezita.

Jana Kudyvejsová a Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Opačný přístup k výživě, tedy snižování množství stravy a přehnaná fyzická aktivita naopak vede k vyššímu výskytu mentálních anorexií nebo bulimií, a to už nejenom u děvčat.

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audio-archivu.