Z „podzemních katedrál“ měly být garáže. Teď otevírají brněnské vodojemy i živým vysíláním Českého rozhlasu Brno
Sehnat vstupenku na prohlídku historických vodojemů na Žlutém kopci je na týdny dopředu malý zázrak. Vypravte se do nich hned první den s rozhlasovým vysíláním a s lidmi, kteří znají jejich taje.
Na Světový den vody (22. března) se veřejnosti otevřely všechny tři historické vodojemy na Žlutém kopci v Brně. Unikátní podzemní prostory, označované pro svou atmosféru „podzemní katedrály“, už lákají i americké filmaře. Ti ale ke slovu přijdou později, ještě před nimi se dovnitř podívají Brňané i turisté.
TIC Brno nabízí vstupenky na volné prohlídky i na komentované procházky s průvodci. Hlavně ty druhé jsou zadané na týdny dopředu a zájem o ně už předčil i vilu Tugendhat. Důvod k návratu mají i lidé, kteří už podzemím prošli, a ty lze počítat na desítky tisíc. K dosavadním dvěma cihlovým vodojemům totiž přibyl ještě třetí, betonový. Je rozdělený na dvě části a nabízí nejdelší ozvěnu ze všech.
Poslechněte si v záznamu vysílání příběhy vodojemů z let 1874, 1894 a 1917 – podrobnosti o osudech prostor, které se na poslední chvíli podařilo zachránit před plánovanou přeměnou na garáže.
K mikrofonu usedl znalec podzemí Aleš Svoboda, ale také lidé, kteří pomáhali s jejich proměnou na netradiční výstavní síně. Do improvizovaného studia s moderátorkou Janou Kobylinskou dorazil architekt David Prudík, vizuální umělec Jiří Suchánek, Michal Okleštěk ze studia VISUALOVE a také ředitelka Turistického informačního centra Jana Janulíková.
Trojice vodojemů na Žlutém kopci
První pochází z roku 1874, je z pálených cihel a typický je zakřivenou podlahou, jakousi protiklenbou stropní části. Čtvercový prostor o hraně 45 metrů má na výšku bezmála sedm metrů. Už o pouhých dvacet let později vyrostl druhý prostor, má betonovou podlahu a z ní se tyčí 70 cihlových pilířů na půdorysu 35 x 55 metrů. Třetí vodojem pochází z roku 1917 a tvoří ho dvě sousedící nádrže, podepírané 87 betonovými pilíři. Vodojemy sloužily až do roku 1997 jako zásobárna nikoli pitné, ale už užitkové vody. Podrobnosti najdete tady.
Související
-
56, 16, 12 vteřin. Unikátní brněnské vodojemy s různě dlouho ozvěnou za měsíc otevřou
Jak dlouhá je ozvěna ve vypuštěném vodojemu? V Brně na Žlutém kopci to změřili akustici a přesně za měsíc, v pátek 22. března, to uvnitř uslyší i první návštěvníci.
-
Pořád hledám krásu. V brněnských vodojemech je vizuální i akustická, vyzdvihuje fotograf
První snímek vodojemů na Žlutém kopci vznikal celé hodiny, vzpomíná fotograf Libor Teplý. Právě on byl tím, kdo na unikát pod zemí upozornil a přilákal tam další.
-
Vodojemy na Žlutém kopci jsou evropským unikátem, vidět je na fotce nestačí, myslí si Aleš Svoboda
Přezdívá se mu Krtek nebo brněnský Indiana Jones. „Když jdu po ulici, tak vím, co je dole pod zemí,“ směje se znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
