Z černého neohrabaného hříběte se stane majestátní bělouš. Ale až po sedmi letech

8. červen 2019

Starokladrubským běloušům se rodí černá hříbata. Připomínají nohaté a neohrabané oslíky. Svou bílou barvu získávají postupně až do sedmého roku, kdy dospívají. Je to dané historicky. Bílé mládě by v přírodě neobstálo, protože predátoři by mu nedali šanci. Byli jsme se podívat přímo v porodnici, kde se na jaře rodí hříbata přesně podle připařovacího plánu. 

Hříbata se v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem rodí od února do konce června. Letos jich bude čtyřicet pět. Hříbě už se po dvaceti minutách postaví na nohy a shání se po mléku. V této době se vám naskytne jedinečný pohled na bílé klisny se svými černými neohrabanými mláďaty na pastvinách kolem hřebčína.  

Na které koně jsou v Kladrubech opravdu pyšní? Na ty, kteří jsou vybráni, aby zastávali ceremoniální službu při Dánském královském dvoře a při královské gardě ve švédském Stockholmu. Pro tyto účely se šlechtí. A jejich chov má dlouhou tradici.

Starokladrubský kůň je jedinou živou Národní kulturní památkou v České republice. Tradice chovu koní začala v Kladrubech nad Labem už ve středověku. Koně se tam nejprve chovali v osadách, později za Pernštejnů v oborách a nakonec v Kladrubech nad Labem Habsburkové založili hřebčín. 

Důležitý je letopočet 1579. Tehdy Rudolf II. povýšil hřebčín na císařský s tím, že právě odtud budou koně putovat na jeho dvůr. Od této významné události letos uběhlo 440 let.​

Pavel Nesvačil ukazuje moderátorkám koně v postroji

Hřebčín míří do UNESCO

Hřebčín v Kladrubech nad Labem usiluje o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Projekt pečlivě zpracovává několik let. Po posledních připomínkách je všechno na dobré cestě a je naděje, že by se to příští rok konečně mohlo podařit. „V loňském roce Česká republika oficiálně nominovala Krajinu pro chov a výcvik ceremoniálních a kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO. V současné době jsme ve fázi hodnocení,“ uvádí podrobnosti Jiří Machek.

Krajina okolo hřebčína je přizpůsobená koním přímo na míru. Proto jsou některé aleje s rovnými cestami a jiné do oblouků. Koně se tam učí chodit v zápřeži, zatáčet a ovládat kočár, do kterého jsou zapřažení. K Národnímu hřebčínu Kladruby nad Labem patří ještě hřebčín ve Slatiňanech na Chrudimsku, kde se chovají starokladrubští vraníci.

 

autor: jsl
Spustit audio