Výstup na nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd. Lysá hora odmění turisty jedinečnými výhledy
Kdo si chce dopřát pořádnou túru, měl by se vydat na vrchol Lysé hory do výšky 1 324 metrů nad mořem. Přezdívá se jí také královna Beskyd. Výstup na její vrchol je sice poměrně náročný, turistu ale odmění nádhernými výhledy do všech světových stran, třeba až na slovenské Tatry.
Na vrchol Lysé hory míří každý rok spousta turistů. Lidé tam stoupají ve dne i v noci, konají se tam nejrůznější závody i výšlapy s benefičním obsahem a turisty většinou nezastaví ani špatné počasí. Na vrcholu Lysé hory stojí osm různých objektů. Od dvou horských chat přes vysílač, stanici meteorologů až po budovu horské služby.
„Na Lysou horu vede třináct různých cest, které se pod vrcholem zúží na čtyři možné trasy. Jedna vede například z Malenovic, kolem přírodní památky vodopády Satiny a legendární hospody U Veličků. Cestou potkáte naučné cedule věnované místní floře a fauně,“ popisuje předseda spolku Beskydhost Vít Březina.
Další zajímavostí na trase jsou Ondrášovy díry, což jsou pseudokrasové jeskyně. V zimě se v nich ukrývají netopýři, v létě tam probíhá speleologický průzkum. V současnosti je Ondrášova jeskyně zamřížovaná a pro veřejnost nepřístupná.
K méně využívaným trasám vedoucím na vrchol Lysé hory patří cesta od přehrady Šance. Cesta po žluté turistické značce vede krásným lesem a dotýká se přírodní rezervace Mazák. Cyklisté nebo maminky s kočárky zase vyhledávají zpevněnou cestu z Papežova v obci Krásná, odkud je to na vrchol zhruba osm kilometrů.
Nejfrekventovanější je trasa z Ostravice, kde je vlakové nádraží. Turista ale musí zdolat převýšení kolem 900 metrů. „Tak strmé stoupání zažijete v málokterých českých horách, protože většinou jdete z větší nadmořské výšky,“ vysvětluje Vít Březina.
Pokud se na Lysou horu v létě vypravíte, můžete také pomoct dobrovolníkům, kteří se snaží o zkrášlení jejího vrcholu a kolem trigonometrického bodu budují nový štětový chodník. Pomoct jim můžete třeba tím, že vynesete kámen, který dobrovolníci využijí na úpravu cesty.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
