Výbušniny v kostele ve Valmezu a tajné bedny v Uherském Brodě. Mnichovská zrada a události v kraji

Dominik Čipera, Jan Antonín Baťa a prezident Edvard Beneš
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dominik Čipera, Jan Antonín Baťa a prezident Edvard Beneš

Do kraje přišly stovky uprchlíků ze Sudet.

V mnichovské dohodě premiér Velké Británie Neville Chamberlain, Francie Eduard Daladier, Adolf Hitler a Benito Mussolini odsouhlasili postoupení zhruba třetiny československého území s převážně německým obyvatelstvem Německu.

Dohoda, která vznikla bez účasti československých zástupců, byla zpočátku vydávána za akt zajišťující Evropě mír. Už za necelý rok se ale kvůli agresi hitlerovského Německa rozhořela druhá světová válka.

Napjatá byla situace v kraji už před jednáním v Mnichově. Například v kostele ve Valašském Meziříčí se našlo 17 kilogramů trhavin. Podle ředitele Státního okresního archivu ve Vsetíně Tomáše Baletky se kolem tohoto nálezu objevilo několik variant.

Muž ze Zlína měl bránit útokům Adolfa Hitlera. Hugo Vavrečka se stal ministrem propagandy těsně před Mnichovem

Hugo Vavrečka, Dominik Čipera a prezident Edvard Beneš

Hugo Vavrečka se stal ministrem 16. září 1938.

„Mluvilo se o tom, že výbušniny mohli sloužit k diverzní akci na železnici. A policie také zatkla několik místních Němců,“ vysvětluje Baletka. Podle něj je ale i možná další varianta a to, že šlo o akci československé tajné policie, která se snažila zjistit informace o německé menšině.

Do Uherského Brodu se zase stěhovaly bedny z ministerstva vnitra. Co bylo jejich obsahem se do dneška neví. „Jisté, že se bedny do Brodu stěhovaly. Cílem bylo ochránit na bezpečném místě důležité dokumenty,“ vysvětluje Lukáš Čoupek, ředitel Státního okresního archivu Uherské Hradiště.

Do kraje se v době ohrožení republiky stěhovaly i zbrojní továrny. V Uherském Brodě a Vsetíně tak vznikly pobočky brněnské a pražské zbrojovky a v Bojkovicích se začala soukromá pyrotechnická výroba.

Mnichovská dohoda a následná okupace se podepsala i na fungování firem, třeba i Jarošovského pivovaru. Jeho židovští majitelé se ho snažili rychle prodat, to se ale nepodařilo. Po vzniku protektorátu byl pivovar předán německému vlastníkovi.

Spustit audio

Související