Vodní mlýn ve Slupi na Znojemsku připomíná vzhledem spíše malý zámek
Pompézní renesanční stavba v centru Slupi na jižní Moravě připomíná spíše šlechtické sídlo, než technické dílo na mletí obilí. Za bílou fasádou se ale skrývají rozsáhlé interiéry někdejšího vodního mlýna. Mouka se tu zpracovávala do druhé světové války, teď slouží prostory jako muzeum.
„Původně byl mlýn samozřejmě menší, jak se ale střídali majitelé a přibývaly nové modernější technologie, postupně se rozšiřoval až do současné podoby,“ vysvětluje Marie Gilbertová z Technického muzea v Brně, kterému mlýn ve Slupi patří.
Zařízení mlýna je plně funkční a průvodci to návštěvníkům názorně předvádějí. Mouka se tu už ale nemele ani propagačně. „Stroje jsou pečlivě promazané, takže by mouka měla pachuť použitých konzervačních látek. Ale jsme rádi, že stroje běží a že je můžeme všem příchozím takto v plné parádě předvést,“ vysvětluje Marie Gilbertová.
Velkou chloubou mlýna jsou čtyři funkční mlýnská kola. „Z pramenů víme, že tady těch kol bylo dokonce ještě víc, možná až devět,“ prozrazuje průvodkyně. Novinkou, která nejspíš nemá v historii mlýna obdoby, je bobr, který se v místě nedávno usadil, a zachutnaly mu právě dřevěné lopatky jednoho z mlýnských kol. Ve Slupi už proto chystají náhradní na výměnu.
Tu část mlýna, která kdysi sloužila jako obytné prostory pro mlynářovu rodinu, využili muzejníci pro vytvoření expozice, která představuje historii mlynářství. Návštěvníci tu poznají, jak pokročily technologie od časů ručního mletí až po dobu nejmodernějších strojů. Zvláštní prostor dostali v expozici sekerníci, kteří bývali pro každý mlýn nepostradatelní a zastali veškerou práci se dřevem.
Vodní mlýn ve Slupi navíc několikrát do roka ožívá speciálními jednodenními akcemi. „V dubnu tu zahajujeme sezónu akcí, na které zábavnou formou představujeme mlýn hlavně dětem. A v září každoročně pořádáme Slavnosti chleba, na které chodí až šest tisíc návštěvníků. Lidé při této příležitosti mohou navštívit nejenom samotný mlýn, ale také různé řemeslnické stánky, které obsadí prostranství před ním,“ prozrazuje Marie Gilbertová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Toto je důchodová reforma, o které desítky let mluvíme. Systém bude udržitelnější, míní ekonom
-
Senátor: Pokud dáte Putinovi Ukrajinu, nezastaví se. A půjde i o Tchaj-wan, protože Čína sleduje, co uděláme
-
Fico se chce zbavit ‚politických mimovládek‘. Zákon by slovenské vládě umožnil rušit nevládní organizace
-
Násilí v kutnohorské sektě fungovalo i jako exemplární odstrašení, říká religionista Vojtíšek