Vlků bude v Česku přibývat, musíme se tomu přizpůsobit, je přesvědčený Miroslav Kutal
Proč v některých oblastech vlci opakovaně napadají chovatelům stáda a jinde je soužití lidí a šelem bez problémů? To je jedna z otázek, které si klade mezinárodní projekt, jehož se účastní také Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně.
Vytvořit postupy a doporučení ke zvládání konfliktů mezi vlky a lidmi – to je hlavní cíl mezinárodního projektu LIFE WILD WOLF, na jehož řešení se za Českou republiku podílí Mendelova univerzita v Brně. Součástí je testování doporučených opatření. V některých zemích včetně Česka vzniknou i zásahové týmy, které budou potenciálně rizikové situace řešit.
Čtěte také
Tým vědců z Mendelovy univerzity v Brně má s monitorováním, managementem a ochranou vlků dlouholeté zkušenosti. Jeho člen Miroslav Kutal si troufá tvrdit, že přímá setkání lidí a vlků jsou navzdory jejich stoupajícímu počtu relativně vzácná a není pravděpodobné, že by člověka vlk napadal. Výjimkou mohou být jedinci, které se někdo snažil ochočit nebo odchovat v zajetí a tím změnil jejich přirozené instinkty. „Není žádoucí, aby vlci pozbyli své funkční ekologické role tím, že získají přílišnou důvěru k lidskému prostředí. A právě tomu by měl náš projekt předcházet,“ doplnil přírodovědec a zkušený ochranář.
Podle Miroslava Kutala, jednoho z řešitelů mezinárodního projektu sledujícího interakce lidí a vlků, jsou útoky vlků na stáda ovci nebo koz především chybou lidí. Tam, kde chovatelé svá zvířata dobře zabezpečí, bývají škody minimální. Je ale potřeba, aby ochranu zajistili všichni v dané oblasti. V nezabezpečených chovech si vlk totiž útoky natrénuje a pak snáz překoná překážky i tam, kde se chovatel snažil využít všechny možnosti k ochraně stáda.
Jak a kde můžete poslouchat pořad Host Dne na Moravě?
Živě v rádiu od pondělí do čtvrtka v 17:30, ale i zpětně na internetu. Všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Brno, na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci, a také ve všech podcastových aplikacích.
Související
-
Vlků v přírodě přibývá. Máme se jich bát? Případy, kdy šelma napadne člověka, jsou extrémně vzácné
S velkými šelmami spojil svůj život Miroslav Kutal. Nejprve s kamarády organizoval vlčí hlídky. „Začínali jsme tou nejjednodušší metodou – sledovali jsme stopy,“ vzpomíná.
-
Vlčí rodina funguje podobně jako lidská. Jednotlivá zvířata mají i různé povahové vlastnosti
Nenáviděný i obdivovaný, to je vlk obecný. Podle zákona je chráněným druhem, klasifikovaný jako kriticky ohrožený. V Jihočeském kraji žije na Šumavě a také Třeboňsku.
-
Vlčí stopy ve sněhu a volání divočiny. V Lužických horách pomáhá s obnovou lesa vlk
Koordinátor Vlčích hlídek Hnutí DUHA pro severní Čechy Radek Kříček mě vzal do Lužických hor za největšími šelmami v naší volné přírodě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.