Vlídné úsměvy Jaroslava Štiky i deset let po jeho odchodu

2. říjen 2020

Český rozhlas Zlín připravil vzpomínku na Jaroslava Štiku, etnografa, muzikanta a dlouholetého ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

28. záři uplynulo už celých 10 let, co ve svých 79 letech zemřel Dr. Jaroslav Štika. Etnograf, dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a v neposlední řadě muzikant, na jehož vlídné úsměvy dodnes vzpomínají jeho blízcí i spolupracovníci.

Život Jaroslava Štiky

Dr. Jaroslav Štika se narodil na apríla, tedy 1. dubna roku 1931 v Rožnově pod Radhoštěm. Tomuto kdysi lázeňskému městu zůstal po celý život věrný. Ačkoliv ho profesní cesty mnohdy zavály jinam. Po maturitě na valašskomeziříčském reálném gymnáziu se od roku 1951 věnoval studiu etnografie a historii na FF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykově univerzitě.

Po ukončení studia se stal v roce 1955 krátce správcem, tehdy ještě nepříliš rozsáhlého muzejního komplexu rožnovského Valašského muzea v přírodě. Ovšem hned po roce se vrátil do Brna. Zde byl zaměstnancem Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd. V rámci svého výzkumu se zabýval především salašnictvím a pastevectvím nejen na Moravě, ale i v dalších zemích.

Tato brněnská životní etapa byla ukončena rokem 1972, kdy se vrátil zpět do Rožnova a zde nastoupil do funkce ředitele, jemu již dobře známého Valašského muzea v Přírodě. Tato významná instituce doznala za jeho působení zásadního rozvoje. Došlo nejen ke stavebnímu rozšíření areálu muzea, ale také se výrazně proměnila koncepce přestavení zvykoslovného roku a dalších folkloristických pořadů. Jaroslav Štika řídil muzeum do roku 1999.

Muzika

Od mládí byl Štika veden k lidové muzice. Byl jeden z prvních primášů cimbálové muziky Radhošť. Muzicírování se věnoval také na studiích ve Valašském Meziříčí i Brně.

K lidové písni přistupoval jako její aktivní interpret, ovšem se znalostmi, které získával studiem v archivech, ale i v terénu. Hrál na několik hudebních nástrojů.

Jeho celoživotní dílem se stalo vedení dívčího, resp. ženského sboru. Již v Brně založil dívčí sbor, nesoucí název Polajka. Tento název neslo také těleso, které založil v roce 1972 v Rožnově a sbor zpívá dodnes. Za dobu své existence vznikla celá řada nahrávek především valašských písní. Vše pod dohledem a vedením právě Jaroslava Štiky.

Sám Štika spolupracoval s řadou cimbálových muzik a na sklonku života nazpíval několik velice vydařených a hodnotných nahrávek písňového repertoáru především z okolí Valašské Bystřice.

Vzpomínkový pořad

Ve vzpomínkovém pořadu na Dr. Štiku zazněly profesní i osobní vzpomínky. O svém tatínkovi popovídala zpěvačka Eva Porubová, která prozradila, jak bývalo u Štiků veselo a jak vypadal život v takové muzejně-muzikantské rodině.

Jaroslav Štika byl také vědec a je podepsán pod několika významnými díly. O jeho odborné činnosti pohovořil současný vedoucí Ústavu pro evropskou etnologii FF MU v Brně doc. PhDr. Daniel Drápal, PhD. Štikovo ředitelování i občasné šprýmy, stejně jako cesty do zahraničí přiblížila jeho dlouholetá spolupracovnice, bylinkářka a bývalá muzejní knihovnice Vanda Vrlová.

A vzhledem k tomu, že byl Štika v častém a oblíbeném spojení s Valašskými muzikanty, tak jsme slyšeli i slova valašského multiinstrumentalisty Vojtěcha Gerly.

Celý vzpomínkový pořad propojila lidová hudba v podání cimbálových muzik Polajka, Technik a Kotár se svými sólisty. Samozřejmě, že nechyběl Ženský pěvecký sbor Polajka pod vedením právě Jaroslava Štiky.

Zveme vás k poslechu reprízy tohoto pořadu.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.