Venkovský učitel byl chudý jak kostelní myš, v Polici nad Metují mají starou školu

2. duben 2014

Až vaše turistické kroky zamíří někdy do Broumovského výběžku, nenechte si ujít návštěvu městečka Police nad Metují. Tam, nedaleko významného barokního benediktinského kláštera, najdete i roubenou stavbu a v ní starou školu. Dvě malé třídy a nad nimi byt pro pana učitele a jeho rodinu. Z expozice si můžeme udělat obrázek o tom, jak to asi ve venkovských školách chodilo a jaký život vedl pan učitel.

Třídy na dnešní poměry moc prostorné nejsou, ale v dřevěných lavicích se na dvě směny, tedy při dopoledním a odpoledním vyučování, vystřídalo na 50 dětí. I pomůcky odpovídají době před 200 až 250 lety, jsou tu tabulky, na něž děti psávaly křídou. Sešity, učebnice, kalamáře a pera přišly na řadu až později. Podle toho, jak šikovného učitele zrovna v tom kterém městečku či vsi měli.

Ti vzdělanější a osvícenější totiž učebnice a pomůcky vytvářeli a vydávali sami. Nejeden písmák a kronikář proto pocházel právě z řad „učitelských“. Funkce učitele měla tedy jistý společenský status, ostatně zajištoval ho i školní řád, leč reálné postavení učitelů bylo často velmi nuzné. Pro topivo si chodili každou sobotu na „obec“ a i tak mnohdy nestačilo a pan učitel byl nucen si přivydělávat, čili žebrat, jak se píše v dobových pramenech.

Stará školní třída

Samotné učivo v tehdejší škole bylo celkem jednoduché. Vyučovalo se převážně trivium, tedy čtení, psaní a počítání. Součástí osnov bylo samozřejmě i náboženství. Vyučoval se ale i poněkud neobvyklý předmět, dnes bychom ho možná zařadili do branné výchovy. Důvodem byla nešťastná událost na kterési škole, kde se zřítil strop, a děti, které se stihly schovat pod lavici, se zachránily. A tak se v každé venkovské škole museli žáčci především naučit rychle se schovat pod lavici.

Součástí expozice Staré školy v Polici nad Metují je i služební byt pana učitele, a tak si návštěvník může udělat představu, jak se před lety nejen učilo, ale i bydlelo.

Spustit audio