Velikonoční šlahačka na Slovácku
Velikonoční svátky nekončí. Jejich křesťanská podoba má 50 dní a trvá až do tzv. Letnic, a Velikonoční oktáv uzavírá tzv. Provodní neděle, která je první po Hodu božím velikonočním.
Na moravském Slovácku se Velikonočním svátkům říká souhrnně Veliká noc a spojuje se v nich jak křestanská oslava zmrtvýchvstání Krista, tak předkřesťanské tradice, spojené s rituálním vítáním jara a šleháním zelenými živými pruty, které měly zajistit ženám a dívkám věčné zdraví, jarost a mládí – tedy pomlazováním.
Z něj také vzniklo slovo pomlázka, a protože se oněmi proutky šlehá nebo mrská, říká se Velikonočnímu pondělku na Slovácku Šlahačka nebo Mrskačka. A při něm šlo nejen o koledu, o doteky zelenými proutky, rozdávání kraslic a omlazování, ale především o zpěv, navazování vztahů a komunikaci mezi muži a ženami.
V takovéto podobě se velikonoční tradice dodneška dochovaly v některých regionech naší republiky, například na Moravském Slovácku. Jak to letos vypadalo při šlahačce v Bánově na Uherskobrodsku si poslechněte v reportáži.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
