Ve Starém Hrozenkově nenajdete dva stejné kroje. Kopanická výšivka je unikátní, nikde jinde taková není
Hrozenské šaty, jak je lidový oděv nazýván jeho nositeli, od 19. století takřka nezměnily svoji podobu.
Autory knihy Hrozenské šaty jsou vyšívačky Eliška Křižková ml., Eliška Křižková st., Marcela Trtková a grafik Michal Stránský.
Hrozenské šaty jsou bohatě zdobeny ručně vyšívanými vzory, které existují v různých variacích. I jednotlivé části lidového oděvu existují v různých provedeních a variantách. Každý kopaničárský kroj je tak vlastně originálem.
„Knihu jsme křtili čistou pramenitou vodou,“ říká Eliška Křižková starší v pořadu Apetýt. Ta se poprvé setkala s výšivkou v deseti letech u tetičky.
„Říkali jsme si, že kroje na Kopanicích jsou unikátní, zvláštní. Dřív si lidé předávali znalosti ústně, teď už to tak nefunguje. Chtěli jsme to umění zachovat pro budoucnost,“ dodává Eliška Křižková mladší.
Předci podle ní přisuzovali magický význam kopanickému ornamentu. „Lidé potřebovali mít ochranu před různým nebezpečím. I to je vidět v kopanických výšivkách,“ říká Eliška Křižková mladší.
V knize její autorky vysvětlují i to, co znamenají slova jako například vyšívají kurje ritky, recjazka nebo žabje očka. „Kopanická výšivka se liší zásadně od jiných. Nikde jinde není taková variabilita, tolik vzorů. Když ve Starém Hrozenkově potkáte lidi v krojích, tak nenajdete dva stejné,“ říká Eliška Křižková mladší.
Podle ní lidé vyšívali, co viděli kolem sebe. „Jsou v nich vyšity zkušeností lidí, kteří žili izolovaně, modní trendy k nim nedoléhaly,“ dodává Eliška Křižková mladší.
Kniha obsahuje dosud nepublikované dobové snímky zachycující život rázovitých Kopaničářů, ale také barevné fotografie zobrazující detaily a jednotlivé součásti lidového oděvu Moravských Kopanic.
Související
-
Podívejte se. Vlasta Grycová, hlas Kopanic, slavila folklorní narozeniny
Zpěvačka Vlasta Grycová slavila se svými folklorními přáteli v Uherském Brodě 75 narozeniny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
