Vánoční stromek v kontejneru musíme na změnu teploty postupně přivykat
Možná máte doma praktický vánoční stromek z plastu, který trpělivě celý rok čeká na svoji příležitost, možná dáváte přednost stromku z přírody i za cenu pozdějšího luxování a sběru jehličí. Ale je tu ještě třetí možnost – stromek v kontejneru, který můžete posléze i vysadit do zahrady. Jak s takovým stromkem správně zacházet, se zeptala Slávka Brádlová ředitele Střední zahradnické a zemědělské školy v Děčíně – Libverdě Libora Kunteho.
Vánoční stromek v kontejneru potřebuje „mezipřistání“, a to v obou směrech. Od nákupu do Vánoc ho musíme postupně přivykat na vyšší teplotu, takže ho z venkovního prostoru umístíme třeba do nevytápěné chodby, světlého sklepa nebo garáže, kde je ovšem denní světlo. Ta aklimatizace by měla trvat 2 až 3 týdny, první týden v teplotách do 10 °C, pak to může být zhruba do 18 °C a pak teprve vytopený obývák. Zpětně, tedy po svátcích, ho opět přesuneme do méně teplých prostor. Občas zkontrolujeme a velmi mírně zalijeme.
O vánočních svátcích nám stromek v kontejneru provoní byt, nevadí mu ani zavěšené ozdoby. Vánočními svátky se ovšem myslí Štědrý den, Boží hod a svátek svatého Štěpána. Maximálně by takový stromek měl být v teplém prostředí týden, jinak mu hrozí záhuba.
Během pobytu v teple stromek i zaléváme, takže nesmíme zapomenout na vhodnou misku, zemina by měla být navlhlá, ale kontejner by neměl stát ve vodě. Přivítá i jemné rosení. Rozhodně stromek nepřesazujeme, a pokud není kontejner zrovna pěkný, můžeme ho vložit do velkého ozdobného květináče nebo koše, případně obalit ozdobným papírem.
Výsadba
Úspěšnost výsadby začíná už u výběru stromku. „Měl by být v kontejneru pevně usazený, bal by měl být bohatě prokořeněný – to je důkaz, že takový stromek byl v kontejneru pěstovaný delší dobu a bude schopný vegetovat i po vysazení do volné půdy,“ říká Libor Kunte.
Vysazujeme zjara, jakmile už nehrozí mrazy. Připravíme dostatečně velkou jámu, zeminu vylepšíme kompostem nebo můžeme přidat dlouhodobě se uvolňující hnojivo speciálně pro jehličnany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
