Václav Souček: Včely a lidé
Škoda, že nemáme včely s jejich způsobem existence každodenně na očích. Dvakrát škoda, že devastujeme včelstva jak na běžícím pásu polnohospodářskou chemií.
Nechte si někdy od včelařů vyprávět o jejich profesi, o zaujetí, o vztahu, o každodenní starosti, o lítosti nad vandaly zničenými úly; jedině včelař je schopen mírně tolerovat krádež svého vlastnictví, to v naději, že jeho včelstva nedoznaly újmy, nebo záhuby.
Dobrý včelař si také umí poradit s neklidným rojením; i to by celému lidskému pokolení mohlo posloužit coby vzor. Čert ví, čeho všeho jsou schopni vládcové tvorstva, když jim takzvaně „ulítnou včely“. Nebo je snad známo, že by včelstva bojovala mezi sebou?
Když člověk pracně hledá příměry o včelách a lidech, pak ho neodbytně napadne: třikrát škoda, že filmový epos Juraje Jakubiska „Tisícročná včela“ neběží aspoň jednou za čas v televizi namísto rychlokvašených, jalových seriálů.
Související
-
Václav Souček: Špačci bez křídel
Potkávat se s vínem, vinaři a vinohradníky je užitečné; dozvíte se hodně o moudrosti a strastech plodiny, jakož i pěstitelů.
-
Václav Souček: Figuríny a fígle
Papundeklová figurína policisty za pár stovek, instalovaná v obci u vozovky, dokázala umravnit spěchající řidiče; stávalo se, že jste se lekli i papundeklového kuchtíka.
-
Václav Souček: Povinný optimismus
Když setkání dvou zástupců jaderných velmocí v Kremlu minete obloučkem a věnujete nezbytnou pozornost setkání jiných dvou v Hanoji, spočinete na krátkou dobu v rozpacích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
