V Lauderových školách končí ředitel, jaká je židovská komunita v Dagestánu a co chystá Štetl fest
V Lauderových školách po 10 letech končí ředitel Petr Karas. Cílem teroristů v Dagestánu byly i dvě synagogy. A co připravil na konec prázdnin Štetl fest?
Petr Karas: Odcházím plný vzpomínek, vděku a hrdosti
Právě skončil školní rok. V pražské židovské škole ale navíc skončilo i desetileté období, kdy v jejím čele stál ředitel Petr Karas. Škola se za jeho působení rozrostla. Přesto je o ni takový zájem, že nemůže přijmout všechny uchazeče. Jak svoje působení v Lauderových školách Petr Karas hodnotí?
„Odcházím plný vzpomínek, vděku a hrdosti na to, co se nám ve škole podařilo vybudovat,“ říká Karas.
„Nejvíc si vážím týmu, který se v Lauderkách vytvořil. Jenom díky němu bylo možné posouvat další věci. Škola dnes má jasně definovanou vizi, řídí se jí, žije jí a opravdu se snažíme, aby u většiny našich rozhodnutí jsme vždy zvažovali, zda je v souladu s tou vizí,“ pokračuje Karas.
Na co dalšího je hrdý? „Rozvinula se dobrovolná činnost rodičovských skupin, tj. daří se nám, doufám, zapojovat nejen naše žáky a kolegy, ale i rodiče do života školy. Z vlastní iniciativy jsme také založili dospělácký e-learning, kde se právě naši rodiče a prarodiče mohou učit hebrejštinu či židovskou výchovu. Kdybych to měl nějak pojmenovat, máme vizi a nebojíme se ji použít. Snažíme se být komunitní školou s rodinnou atmosférou a mít inkluzivní charakter. Cílit na přidanou hodnotu, a ne jen měřit absolutní hodnotu na výstupu,“ uzavírá Karas.
Co se podle něj naopak nepovedlo? Poslechněte si celý rozhovor s odcházejícím ředitelem „Lauderek“ Petrem Karasem.
Míří dagestánská židovská komunita k zániku?
Před týdnem islámští radikálové spáchali několik útoků v ruském Dagestánu. Mimo jiné zaútočili na dvě synagogy, čímž připomněli, že v Rusku, a to i v jeho okrajových částech, nadále žije velká židovská komunita. A ta čelí několikanásobnému ohrožení. O tamní situaci hovoří Jan Fingerland.
„Ta zpráva mnohé zaskočila. Islamističtí radikálové vypálili synagogu v dagestánském Derbentu, a ostřelovali i synagogu v metropoli Machačkale. Je to špatná zpráva pro dagestánské Židy, ale i pro celý region. Útočníci takto napadli i dva tamní pravoslavné kostely,“ připomíná Fingerland.
Dagestánská židovská komunita „podle některých vzpomínek žila v relativním souladu s muslimskou většinou, situace se zhoršila v 90. letech, kdy se rozložil politický řád i tamní ekonomika. Situaci v Dagestánu negativně ovlivňovaly války v Čečensku, ale i kriminalita, včetně únosů židovských obyvatel ze strany kriminálních gangů,“ pokračuje Fingerland.
„O nárůstu extremismu mezi kavkazskou muslimskou mládeží se ví už nějakou dobu. Zvláštní pozornost si vysloužily i jiné incidenty, zejména z loňského října krátce po vpádu Hamásu z Gazy do Izraele,“ uvádí Fingerland.
Počet dagestánských Židů se tak snížil během jedné generace z padesáti tisíc na méně než desetinu. „Lidé odcházejí do Izraele, Ameriky, nebo přinejmenším do jiných míst v Rusku. Skeptici říkají, že dagestánská komunita míří k zániku. Po posledních incidentech to působí jako realistický odhad,“ uzavírá Fingerland.
Jaká dagestánská židovská komunita je? Jak se liší od jiných komunit v Rusku? Jakým mluví jazykem? A jaké další antisemitiské útoky se v kavkazském Dagestánu odehrály? Poslechněte si celý komentář Jana Fingerlanda.
Co nabídne brněnský Štetl fest
Více než 50 zahraničních i českých osobností a souborů a mnoho kilometrů procházek za poznáním židovských osobností a míst Brna. To slibuje už třetí ročník Štetl Festu, který se bude konat úplně na konci prázdnin. Festival už odtajnil program, který čítá více než 110 položek. Přiblíží jej Martina Pouchlá.
„Festival Štetl fest s hlavním tématem Židovské trauma v umění zpřístupní veřejnosti brněnské židovské vily, ale letos exkluzivně Franz Kafka špitál. Nabídneme netradiční pohled na traumata Franze Kafky, prozkoumáme osudy bratrů Haasových, také se dozvíte něco více o původu panenky Barbie,“ láká na Štetl fest jeho ředitelka Eva Yildizová.
Jakou hudbu festival, který se bude konat od 29. srpna do 1. září, nabídne? Jak se bude věnovat izraelsko-palestinskému konfliktu? Jaké brněnské židovské rodiny připomene? A jak bude vypadat program o šábesu?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka