V horňáckém Kuželově stojí jeden z mála zachovalých větrných mlýnů svého druhu

8. červenec 2015

Na nezalesněném hřbetu Bílých Karpat jihovýchodně nad jihomoravskou obcí Kuželov stojí starý větrný mlýn. Stavba z roku 1842 je jedním z mála dodnes zachovalých větrných mlýnů tak zvaného holandského typu.

„Mlýn je z pevného zdiva a má otočnou střechu. Ta je velice těžká, protože musí ustát všechny nápory větru. Na její otočení, které se provádí pomocí rumpálu, jsou potřeba čtyři zdatní chlapi,“ popisuje Dana Prachařová, správkyně mlýna. Ten v současné době obhospodařuje Technické muzeum v Brně.

Návštěvníci mlýna si mohou prohlédnout strojové zařízení v nejvyšším patře, prostřední podlaží s takzvanou zánaškou na vsypávání obilí i přízemní mlýnici, která sloužila i jako byt mlynáře a jeho rodiny. „Mlynáři dřív žili v prašném prostředí a dožívali se v průměru čtyřiceti let. Často trpěli stejnými nemocemi jako horníci,“ dodává Prachařová.

Na začátku 20. století vyrostlo vedle mlýna samostatné stavení, do kterého se mlynářská rodina přestěhovala. Dnes je v komplexu budov expozice, která představuje, jak se kdysi na Horňácku žilo a bydlelo. Součástí výstavy je i ukázka různých nástrojů používaných k údržbě strojního zařízení mlýna, kterou většinou prováděl sám mlynář.

Kuželovský mlýn je jedním z mála dodnes zachovalých větrných mlýnů takzvaného holandského typu

Okolí kuželovského mlýna je velmi pěkně upravené, samotnou stavbu obklopuje velká travnatá plocha. Uprostřed ní se nachází busta jednoho z místních hudebníků. „Je to busta Joženy Kubíka, místního rodáka a zakladatele cimbálové muziky,“ vysvětluje správkyně.

Areál kuželovského mlýna má ostatně k lidové hudbě velmi blízko. Každoročně se právě tady odehrává jeden z programů červencových horňáckých slavností.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1416.1412523039505!2d17.495578974710675!3d48.85288031965237!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDjCsDUxJzA5LjgiTiAxN8KwMjknNDUuMSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1436347853331" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.