U Nasavrk se pasou stovky daňků a taky mufloni
Jaroslav Jedlička založil farmový chov daňčí a mufloní zvěře hned po sametové revoluci. Dnes společnost J+V Lukavice chová stovky kusů spárkaté zvěře a patří k největším v našem kraji.
Láska k myslivosti provází Jaroslava Jedličku od dětství. Už jako kluk v Jeníkovicích na Pardubicku chodil lovit zajíce. Jeho snem bylo také v nedalekých Cholticích opět založit oboru a navázat tak na tradici historické zámecké obory, která tam existovala do května roku 1945.
Záměr zámecké obory sice nevyšel, Jaroslav Jedlička si ale hned po revoluci založil vlastní chov jelení zvěře a do nové obory u obce Ochoz poblíž Nasavrk si pořídil navíc i divočáky. Začínal na deseti hektarech, v současné době má obora, ve které mají daňci a mufloni k dispozici potok, les i pastviny, hektarů třináct.
Setkali se s pytláky
S chovem spárkaté zvěře Jaroslavu Jedličkovi pomáhá syn Dušan. „Zvěř musíme dokrmovat, do obory jezdíme každý den. Vojtěšku i seno si vypěstujeme sami, v tomto ohledu jsme soběstační. Kdyby to tak nebylo, ten chov by asi nebyl rentabilní,“ dodává Dušan Jedlička.
Farmu živí prodej masa zákazníkům. Zemědělská spol. J+V s.r.o. Lukavice je majitelem certifikátu, opravňujícího používat titul Regionální produkt. „Prodáváme ale také živé kusy. Například teď kolega zakládá farmičku v Chroustovicích, tak mu pár daňků dodáme,“ doplňuje Jaroslav Jedlička.
V oboře u Ochozu se v současné době pohybuje 280 daňků, muflonů je přes třicet. „Zvěř se spíše schovává. Dřív je tam ale hodně lidí chodilo krmit. Sice jsme kvůli tomu žádný úhyn neměli, není to ale dobře. Bohužel jsme se v oboře setkali s pytláctvím. Už na začátku naše nejlepší daňky, které jsme měli z Konopiště, někdo upytlačil, a to hned několik kusů. Smutné bylo to, že šlo dokonce o březí daněly.“
Jaroslav Jedlička, který dříve pracoval v zemědělském družstvu Lukavice, má s chovem daňků a muflonů dlouholeté zkušenosti. V roce 1989 patřil k první vlně soukromých zemědělců. V České republice se farmy s chovem spárkaté zvěře z čeledi jelenovitých začaly zakládat většinou až po sametové revoluci. Už v osmdesátých letech ale k průkopníkům takových chovů patřilo Jednotné zemědělské družstvo v Sedmihorkách, které v roce 1983 vybudovalo první dančí farmu u nás.
Pro zkušenosti si zakladatelé farem jezdili také do Zemědělského družstva Čejč, kde chovali jeleny. K rozšíření farmových chovů ale docházelo až na přelomu tisíciletí, v souvislosti s novelou veterinárního zákona, kdy se parohatí sudokopytníci stali hospodářskými zvířaty.
Související
-
Nejvíc jelenů uvidíte pod Zámeckým kopcem
Největší farmu jelení a dančí zvěře v našem kraji založili manželé Kučerovi. O prostor nouzi nemají, k jejich zámku v Nových Hradech patří velké pozemky.
-
Největší stádo ovcí a koz se pase v Koclířově
Jan Látal měl ke zvířatům vždycky hodně blízko. Jeho rodiče pracovali v družstvu a on sám se stal zemědělským inženýrem. S chovem ovcí a koz začal už na své rodné H...
-
Slavická obora je jedinečná. Právě teď otevírá svoje brány
Staleté dubové aleje, starokladrubští vraníci a božský klid. To je typický obrázek největší obory Pardubického kraje. Po následující dva měsíce si ji můžete projít celou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
