Trasa prvního ročníku Závodu míru měřila 1000 kilometrů a vedla z Prahy do Varšavy
Nejslavnějším cyklistickým závodem je bezesporu Tour de France, které se účastní profesionální jezdci. Po druhé světové válce vznikl ve východním bloku nápad uspořádat podobnou soutěž, ovšem pro amatéry.
V roce 1948 se tak uskutečnil první ročník závodu, který o dva roky později získal oficiální název Závod míru. Trasa prvního ročníku měřila 1000 kilometrů a vedla z Prahy do Varšavy.
Postupně se zapojovaly další socialistické země a trasy závodu v různých ročnících propojovaly metropole Prahu, Berlín, Varšavu, Moskvu nebo Kyjev. Právě v hlavním městě Ukrajiny startoval závod v roce 1986, pouhý týden po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Odložení startu nebo přesun jinam bylo tehdy politicky nemožné.
Za celou historii Závodu míru byli nejúspěšnější němečtí cyklisté. Čechoslováci, respektive Češi, zvítězili celkem sedmkrát. Na nejvyšší příčku stupně vítězů dosáhli například Jan Veselý nebo Ján Svorada. Na tradici Závodu míru navázala jeho novodobá podoba, ve které od roku 2013 soutěží národní týmy jezdců do 23 let.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
