Šumavanka, nebo zlatuška? Plemeno je oblíbené pro užitkové vlastnosti, ale je problém s jeho čistotou
Obojí je správně, je to jedno ze dvou českých národních plemen slepic. Bylo vyšlechtěno po 2. světové válce na Šumavě – odtud oficiální název. Lidový název zlatuška zase odkazuje na zlatou barvu, kterou se tyto slípky honosí a navíc ji mají zdobenou černým stříkáním. Kohout je barevnější, k základní zlaté má přidanou i zrzavou a černý ocas, stejná je stvolová kresba na závěsech krku a ocasu.
Kohout má také větší hřebínek, ale to je dáno i velikostí hlavy. U šumavanek je důležitým znakem i to, že nemají listový hřebínek, ale růžicový a přilehlý k hlavě.
Plemeno je oblíbené i pro užitkové vlastnosti, ale je problém s jeho čistotou. Není ustálené, a tak se do chovu opakovaně dostávají i jedinci s nevhodnými znaky. Chovatel by měl do dalšího chovu pouštět jen slepice s náležitými plemennými znaky.
O to usiluje Klub chovatelů šumavanek. Víc informací najdete na jejich webu. Ale nestačí jen načíst informace, lepší je praxe, a tak klub jednou ročně pořádá specializovanou výstavu šumavanek s veřejným posuzováním žádoucích znaků.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
