Studánky Barborka a Vitulka na Vysočině inspirovaly Bohuslava Martinů ke zkomponování slavné kantáty
V srdci Žďárských vrchů na Vysočině v nadmořské výšce 733 metrů leží obec jménem Tři Studně. Kousek od ní v lese pramení dvě nenápadné studánky. Právě ony stojí za vznikem jednoho z nejznámějších děl hudebního skladatele Bohuslava Martinů, kantáty Otvírání studánek.
Od okraje Tří Studní vede ke studánkám asi čtyři sta metrů dlouhá, dobře značená cesta lesem. Přímo na místě stojí ve svahu nad studánkami řady jednoduchých dřevěných laviček, které tvoří přírodní amfiteátr. „Každoročně o poslední květnové sobotě se zde koná slavnost Otvírání studánek, kde zazní kantáta Bohuslava Martinů, a pak vystoupí řada dětských souborů,“ říká organizátorka slavnosti Monika Halvová.
Právě toto místo totiž skladatele k vytvoření díla inspirovalo. V červenci roku 1938 přijel Bohuslav Martinů do Tří Studní na dovolenou. „Byl sem pozvaný svojí žačkou, kterou nebyl nikdo jiný, než mladá skladatelka Vítězslava Kaprálová,“ říká Monika Halvová. Oba skladatelé spolu měli, i přes velký věkový rozdíl, romantický vztah, který jistě Bohuslava Martinů velice inspiroval k tvorbě slavného díla.
Napomohl tomu jistě i jeho přítel Miloslav Bureš, který také do Třech Studní jezdil. „On zde napsal báseň s názvem Píseň o studánce Rubínce, kterou poslal Bohuslavovi Martinů,“ říká Monika Halvová s tím, že skladatel si vzpomněl na romantickou dovolenou a báseň zhudebnil během deseti dnů.
Vedle studánek, které nesou jména Barborka a Vitulka, je i malý přístřešek, který slouží hudebníkům při nepřízni počasí. Nad amfiteátrem pak stojí u cesty větší altán, na kterém je informační tabule s textem o historii i současnosti rituálu otvírání studánek. Jde v podstatě o jarní čištění pramenů. Při současné slavnosti studánky čistí dětské folklórní soubory.
Studánky Barborka a Vitulka leží v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a voda z nich teče do nedalekého rybníka Sykovce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
