Heda|Dobrý nový den,
já trochu jinak. Taky jsem "si fotila". Ale jako školačka jsem si schovala fotku kluka,který se mi tajně velmi líbil.Na fotce má skloněnou hlavu nad jeho fotoaparátem.. Půl století tuto fotku opatruji. A po těch mnoha letech mám toho kluka i doma.
Krásné svátky přeju všem.
Sylva|Pane Borku, dík za motivaci, našla jsem si fotosoutěže 2025 a foťák budu nosit stále s sebou!
DRAHOSLAV|FOTIM RAD, NEJRADSI VNOUCATA.
Josef|Zdarec, nespavci!
"Nespi, běž si lehnout!" Neříkávali vám to, když jste "zabrali" u televize?
Právě jsem se probral na gauči po příbězích Divadla pro vaše uši. Opatrně jsem se zvedal, abych se přešoural do ložnice, když se ozvala znělka Noční linky... Hmm, též jsem fotografoval. Když jsem dostal první Fotyho aparát (Pionýr), který prý měl celkem dobrou optiku, začínal jsem tvořit obrázky bez zvětšováku - kontaktně - pomocí krabice od bot. Postupně jsem se vyvíjel, až jsem jako jeden z prvních fotil i ze vzduchu (z letadla a při volném pádu), což bylo v té době trestným činem...
Proč píšu, Borku? Inu, vzpomněl jsem si na epizodu ze Štatlu. Před půl stoletím nebylo zvykem, aby byli mládenci ubytovaní na stejném bloku studentských kolejí jako slečny, byť jsme byli vlastně dospělí. nu, taková byla doba. Navštěvovat jsme se vzájemně mohli, kvulivá doučování, to se rozumí :-), ovšem pouze do desáté večerní. Když se někdo zdržel, bylo zle.
Nedávno jsem byl poblíž jedněch takových brněnských kolejí pod sídlištěm Lesná. Větvím? omlouvám se. :-) Už jsem u fotografií, nebojte: Na našem ubytovacím bloku byla v suterénu fotokomora. Kdokoliv si mohl na vrátnici kdykoliv půjčit klíček. Jednou, když jsem plochou pinzetou přendal právě narozené vlhké obrázky do ustalovače, napadlo mne vyvětrat. Docvaklo mi, že na oknech fotokomory nejsou mříže... Tak přišlo k objevu stínové vrátnice, tedy bezpečné cesty ven i dovnitř... Teprve nedávno jsem se doslechl, že tato cesta byla hojně využívána, a že dokonce nesla moje jméno... ("Tesařova" - což číst nemusíte, nebo mne za to focení ze vzduchu zavřou! :-)
Opatrujte se fšeci!
Přeji solidní zdraví a mnoho úspěchů beze spěchu!
Josef
YVETA|Dobrý večer, nejprve Vás všechny zdravím a chtěla bych poděkovat za dnešní téma. Víte, fotky jsou pro mne něco jako zastavení času. Při jedné sešlosti rodiny jsme vytáhli se vzpomínkami i malý kufřík, do kterého jsem během času nashromáždila malý poklad – staré rodinné fotografie. Už kdysi mne jsem zjistila, že na některých fotkách jsou osoby, které jsem nepoznala, a tak jsem požádala pamětníky a na rub fotografií jsem si zapsala, kdo na nich je. Jaké bylo překvapení příbuzných, když uviděli dětské fotografie svých rodičů… svatební foto svých prarodičů, kteří už dávno sní svůj věčný sen, ...naše děti i jejich děti…stavba domu… dovolené. Jeden z hostů pak přišel s prosíkem, jestli by nemohl dostat několik těchto zažloutlých vzpomínek.
Fotím ráda, ale nerada jsem objektem fotografa, protože jsem už stará bába, ale tahle akce mne přesvědčila. Ať jednou moje vnoučata mohou vzít do ruky kousek fotopapíru a svým dětem říct – vidíš, tohle byl můj děda a bába. Asi jsem ješitná, ale i oni jednou zestárnou a budou vzpomínat, tak ať mají nad čím. Jen se bojím, že dneska se sice fotí díky telefonům hodně, ale málokdo si nechá udělat jejich papírovou podobu.
Krásné večer a příjemné vzpomínání.
Jana Jirkov|Dobrý večer, já jsem nikdy nepřipadala moc fotogenická, moc ráda se teda nefotím, mám takovou kosmetickou vadu, která je viditelná hlavně na fotkách a když to pak vidím tak mě to mrzí. Fotoaparát ale vlastním a občas fotím. Mám digitál i chytrý telefon kde jako každý v dnešní době shromažduju fotky, ale stejně - povím vám, že nad fotoalba není, tedy pro mě. Tímto zdravím j Pavla a Františka ze Židlochovic, posluchače NL, kteří rádi fotí
Bedřich|Dobrý večer máme rodinný album z fotek
Já mám radši barevné fotky máme hodně fotek
To je hromada Dobrou noc
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.BORKU A POSL.N.LJÁ JSE FOTIL JEŠTĚ S FOTOAPARÁTEM PIONÝR,MÁM DOMA PĚT FOTOAPARÁTU,JEDEN JEŠTĚ NA SVITKOVÝ FILM ,DALŠI DVA NA KAZETOVÉ FILMY A DVA DIGITÁLNI FOTOAPARÁTY,MÁM TAKY KAMERU OSMIČKU A DIGITÁLNI KAMERU. DNESKA UŽ FOTIM VŠECHNO DOTYKOVÝM FOTOAPARÁTEM A SNIMKY UKLÁDÁM DO POČITAČE,JE TO VÝHODA ,KDYŽ CHCU UDĚLAT FOTKY TŘEBA BAREVNY ,TAK NADĚLÁM FOTKY RŮZNÝCH VELIKOSTI,SAMOZŘÉJMĚ AJI BAREVNY. MÁME FOTKY STARY I SEDMDESÁT ROKŮ,NĚCO MÁME V ALBUMU A OSTATNI JSOU PO KRABICÍCH.MÁME TAKY SPOUSTU KAZET Z KAMÉR. DNESKA FOTIM VŠECHNO TELEFONEM,JE TO POHODLNY A STÁLE PO RUCE.SAMOZŘEJMĚ NÉJDE O NĚJAKÉ PROFESIONÁLNÍ FOCENI.FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Blanka|Dobrý večer Borku,ráda vás poslouchám a poslouchám téměř denně uz 15 let. Já sice fotím mobikem,ale fotky si nechávám udělat,neboť co je psáno,tj dáno,řadím si je do alba,protož mobil se může porouchat, ztratit apod. Sice nevím,co s tím naše děti udělají,mám plné tři šuplíky u komody. Zdravím všechny a přeji krásné vánoce. Blanka z Přeloučska
Bohumír, nepropásněte šanci!| Ano začal jsem od mala, sotva jsem dostal rozum. Bratr starší o 5let si koupil zvětšovák, fokaflex na kinofilm, já flexaret a protože jsem fotil hodně , nakonec jsem i fotky zhotovoval. Byla to fuška, protože jsem jezdil už hodně autostopem a fotil a fotil. No pak už začali nabízet v drogérii dělání fotek, za pár kaček. Tak jsem upustil od všeho, dostal se do puberty, holky, cestování stopem nebavilo mě sebou něco navíc tahat, cítil jsem se tak volnější. Pak jen při zájezdu do Egypta, ,jsem použil fotoaparát a šlus. Dnes využívám mobil a převádím vše na počítač. Nevím jak se mi stalo , měl jsem velký album s fota rodiny a ten zmizel neznámo kam. Zdravím N. Linku.
Sváťa z Brna|Hezký dobrý večer Vám , pane Borku i všem foto a kino linkařům a nejenom jim.Můj tatínek byl nejen výborný cukrář , ale i dobrý fotograf.Zasvětil mne do tajů fotografování.Zpočátku jsem používal zn.Pionýr , později Flexaret II ale i foťáky na kinofilm.Dodnes jich mám asi 10, ale používám jen jeden s teleobjektivem.Přešel jsem i na digifoto.Prostě mne to baví.Černobílé fotky jsem dělal sám, na barevné si netroufnu.Nejlepší fota dávám do poulární Kroniky , zbytek do alb a krabic .Rád fotím přírodu, historii i rodinu.I letos , jak doufám řčada fotek přibudeJo a mobilem nefotím.Všem pěkné svátky a vše nej v roce 2025 Váš Sváťa
Sylva|Dobrý večer, můj příspěvek by byl hodně dlouhý, zkusím ho zkrátit. První fotoaparát jsem dostala v dětství od tatínka,
fotografování mě na střední přivedlo do kroužku, kde jsem dostala k dispozici kameru a začala má "kariéra"poměrně úspěšné filmové amatérky. Skončila s nástupem videa, to mě nebavilo. Fotografování hrálo roli i při seznámení s mým (dnes už bývalým) mužem, v koupelně jsme si pak dělali temnou komoru pro zvětšování fotek, hrála jsem si, zkoušela různé techniky a když jsem pak na výstavě byla úspěšnější než manžel...to víte, těžko to nesl. To už jsem používala jeho fotoaparát. Takže po rozvodu dlouho nic, jiné zájmy. Pak jsem dostala po někom z rodiny digitální foťáček, hlavně k fotografování mých výrobků určených k prodeji. Později jsem si pořídila nový, takový "kapesní" Nikon, hlavně na rodinné snímky. Kdybych neměla jiné zájmy, pořídila bych si o něco lepší. Baví mě fotit vše živé, jenže u lidí je problém, dnes je to omezeno souhlasem. Mám doma z mládí velká fotoalba, kde jsem si dělala koláže z fotek a výstřižků z časopisů. Dnes si z fotek (těch méně povedených) v počítači tvořím abstraktní obrázky, nikdo nepozná, co to původně bylo. Zdravím všechny fotografy, přeji jim dobré světlo a všem ostatním přeji hezkou dobrou noc :-)
