Špenátový sladký dort

Na Zelený čtvrtek jsme na stole mívali už něco v této osvěžující jarní barvě – nejčastěji to však byl špenát s brambory a vajíčkem, pikantní s česnekem a trochou smetany. 

Výrazně barevné zelené listy mladého špenátu se však dají použít i ve sladké úpravě, což by mě vůbec nenapadlo. Paní Drahoslava Horká z Pohledce ale o špenátovém dortu mluvila s takovým nadšením, že jsem se na recept musela zeptat. 

Zásadní je samozřejmě špenát. „Koupí se listový špenát, ten se rozmixuje. Ono to chviličku trvá, ale jde to s troškou vody tyčovým mixérem. Je nádherně zelený, doplní se do těsta, je nadýchaný a moc dobrý,“ chválí dort paní Horká.

Ingredience
  • 120 g listového špenátu
  • 5 vajec
  • 200 g cukru krupice
  • 120 ml oleje
  • 1 lžička vanilkového extraktu
  • 350 g mouky
  • 1 prášek do pečiva
  • špetka soli

Když použijeme asi 12 deka špenátu, na těsto pak budeme potřebovat pět vajec, které smícháme s 20 dkg krupicového cukru, a špetkou soli, a důkladně prošleháme. Do pěny postupně přiléváme olej, a kapku vanilkového extraktu. Teď přijde řada na rozmixovaný špenát a úplně nakonec 35 dkg mouky prášek do pečiva.

Zelené těsto buď vylijeme do dortové formy, pokud budeme chtít prokrojit a promazat krémem, ale podle paní Drahoslavy se dá upéct i na plechu. „Promazat se dá buď tvarohovou nádivkou nebo jak se dělává pudinkový krém s máslem, jak kdo chce. Já jsem to ale jako dort nedělala, vylila jsem to na plech a upekla jsem klasickou buchtu.“  

Pečeme na teplotu 180 stupňů asi 20 - 30 minut podle trouby. Zkušené pekařky dortů si už svůj mechový špenátový dort určitě dotvoří oblíbeným krémem a lehce nakyslým ovocem, které se k němu výtečně hodí. 

autor: dak

Nejnovější recepty

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.