Role státu je zajistit bezpečnost, ne bojovat s CO2. Vždyť nám za humny zuří válka, nabádá ekonom Kovanda

17. duben 2024

Dotace, a to hlavně ty evropské, nás ženou do zhouby, myslí si ekonom Lukáš Kovanda. „Každá dotace totiž vlastně znamená, že v podnikání nevítězí ten, kdo dokáže klientovi nabídnout nejlepší, nejlevnější a nejceněnější službu. Vítězí ten, kdo má dobré politické konexe, kdo třeba umí korumpovat a pak se s politikem, který mu dotaci přiklepne, ,šábne‘,“ říká v Osobnosti Plus.

„Tak by to být nemělo. Dotace nikdy úplně neočistíte od podobných fenoménů. Uznávám, někdy můžou mít opodstatnění – například, když se tak vyrovnává zaostalejší region,“ připouští Kovanda.

Osobně by evropské dotace dramaticky seškrtal, ale uznává, že při současném nastavení unijního trhu to není tak jednoduché: Pokud to udělá jen Česko, nedocílíme ničeho, budou-li je stále mít všichni kolem nás. Oni budou mít doping, my nic.“

Čtěte také

„Když totiž máte na oválu šest atletů, kteří běží, pět z nich dopuje a jeden ne, tak ten jeden ten závod určitě prohraje, přestože se zachová morálně,“ přidává ekonom i příklad s tím, že musí dojít k systémové změně přímo v Bruselu.

„Klasický liberál by řekl, že se stát má v starat hlavně o vnitřní a vnější bezpečnost, v gesci má mít i soudnictví. Všechno ostatní může nechat na trhu a dotačně nezasahovat do zemědělství, průmyslu a dalších odvětví – navíc se to totiž nakonec obrací i proti samotnému státu,“ uvažuje ekonom.

Pokud Evropa bude slabá ekonomicky kvůli dotacím, bude méně přesvědčivá i v šíření svých hodnot.
Lukáš Kovanda

„Když je všechno dotačně pochroumáno a zmanipulováno, vítězí různí takzvaní dotační podnikatelé, kteří nabízí předražené služby, navíc nejsou ani dostatečně inovativní. To všechno je pak vidět na makro číslech, a najednou zjišťujeme, že nám Spojené státy, kde  je podnikatelská dravost zakořeněnější, utíkají.“

Podobně nám podle ekonoma „utíká“ i Čína a vlastně celá Asie.

„A pokud Evropa bude slabá ekonomicky kvůli dotacím, bude méně přesvědčivá i v šíření svých hodnot. Následně se začne stále víc lidí ptát, v čem je ta naše demokracie lepší než čínské autoritářství, kde postaví metro za tři měsíce,“ upozorňuje Kovanda.

Čtěte také

Green Deal je sociálně neúnosný

„Pokud nedojde ke změně evropského myšlení, není nám pomoci,“ varuje a dodává, že další kapitolou je Green Deal, který nás vede do pekel.

„U Green Dealu je nutné skutečně vyčíslit, kolik to bude občany Evropy stát. Nedávno jsem hovořil s dánským statistikem Bjørnem Lomborgem, který se dlouhá léta zabývá ekonomickými dopady ,zelených‘ opatření,“ vypráví Kovanda.

Jezdíme elektromobily, myslíme si, že je to všechno ,zelené‘, ale jak se říká: výfuk elektromobilu máme v uhelné elektrárně.
Lukáš Kovanda

„Vypočítal, že programy typu Green Deal budou stát každou osobu za rok až 5 tisíc eur. To znamená, že čtyřčlenná rodina ročně zaplatí navíc zhruba půl milionu korun – samozřejmě v dnešních cenách  oproti situaci, kdy by žádný Green Deal nebyl,“ poukazuje na sociální rozměr ekologických regulací.

Čtěte také

„A za to, že každá rodina bude dávat půl milionů korun navíc ročně, získáme to, že bude v roce 2100 průměrná globální teplota o 0,1 °C menší,“ komentuje Kovanda statistikovy výpočty.

Rusko má válečnou ekonomiku. A co Evropa?

To celé podle něj navíc nahrává autoritářským režimům, kam se veškerá neekologická ekonomická aktivita postupně ze Západu přesouvá.

„Taková Čína například drancuje nerostné bohatství v Africe a Indonésii a pak nám ho ve formě baterií prodává do Evropy. My pak jezdíme elektromobily, myslíme si, že je to všechno ,zelené‘, ale jak se říká: výfuk elektromobilu máme v uhelné elektrárně, kam vede ta zástrčka, kterou auto nabíjíme,“ upozorňuje ekonom na paradoxy zelené ekonomiky.

„Je naprostá pošetilost, že EU dává stále přednost boji s CO2, s oxidem uhličitým, před bojem za naši bezpečnost. To je to, co by státy měly dělat," zdůrazňuje.

Čtěte také

Už dávno jsme měli najet, nechci říkat na válečnou ekonomiku, ale přiznejme si, Rusko už na tento režim najelo dávno. A co dělá Evropa? Ta stále podnikům prodražuje výrobu, protože ani nepozastavila emisní povolenky.“

Za humny je válka

„Banky pak zbrojaře nutí, aby dodržovali kritéria, a nechtějí financovat zbrojení. Zbrojaři nemají dostatek financí, nemůžou vyrábět munici, která by mohla být posílána na Ukrajinu,“ vypočítává.

„A pokud se jednou, nedejbože, Rusko přežene přes Ukrajinu, budou tyto kroky naše děti hodnotit jako naprostou pošetilost. Protože ve chvíli, kdy jsme za humny měli válku, soustředili jsme se na emisní povolenky. Prodražovali jsme svému průmyslu výrobu a ten pak zas odcházel jinam atd.“

„Zkrátka a dobře: Já tomu absolutně nerozumím a myslím, že role státu je bezpečnost, a ne boj s CO2, zejména když za humny zuří válka,“ uzavírá Lukáš Kovanda.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.