V eurovolbách jde o budoucnost. Putin by nejradši zničil Green Deal, říká francouzská ekonomka

Součástí demokracie je i současný tlak na oslabení Zelené dohody pro Evropu – klíčového dokumentu evropské politiky posledních let. Zelená dohoda neboli Green Deal je základním rámcem pro přijímání konkrétních zákonů na ochranu klimatu a přírodní rozmanitosti a vychází z Pařížské dohody. Vy jste v roce 2015 patřila ke klíčovým postavám, které dokázaly sjednotit v podstatě celý svět, aby Pařížskou dohodu na ochranu klimatu přijal. Nastavila EU svou Zelenou dohodu správně, když se setkává s takovým odporem?

Čtěte také

Zmocněnec Bartuška: Green Deal nikdo nepohřbí, jen ho naplní trochu jiným obsahem

Myslím, že vypracovat něco, jako je Zelená dohoda, bylo ze strany Evropské unie nezbytné a správné. Má ale slabinu. Na její tvorbě se nepodílela občanská společnost. A z toho vyplývá ten odpor, protože lidi od začátku vidí, že ta proměna počítá s věcmi jako zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035.

Myslím, že tohle je chybějící dílek Zelené dohody. Nepřisvojily si ji různé části společnosti, nebyla s nimi prodiskutovaná a případně na základě jejich připomínek upravená. Evropská unie se svým parlamentem a komisí to přijala shora a podle mě tu narážíme na limity této struktury. Tahle transformace je tak hluboká, že je potřeba přeformulovat společenskou smlouvu. Takže pokud vidím v Green Dealu nějaké selhání, tak je to neschopnost vést v jeho rámci diskusi na lokální úrovni.

Ale zakázané takové diskuse nejsou. Máte i tady nějaký konkrétní příklad, kde to dokázali a zelenou transformaci zvládají se širokým zapojením společnosti?

Můžu se znovu vrátit k Polsku, do velkého uhelného regionu kolem Katovic. Tamní diskuse přinesla mnoho pozitivního. To se děje, pokud do toho zapojíte lidi. Zelené dohodě tenhle prvek chybí, a proto tím odporem nejsem překvapená. Lidi totiž cítí, že je jim to vnucováno.

Samozřejmě – dochází také k manipulacím s informacemi a výhody Zelené dohody nejsou pořádně komunikovány. Potřebujeme veřejnou debatu o této transformaci a o tom užitku, který s sebou přináší – nová pracovní místa, čistší vzduch, města bez hluku. A všechno to souvisí s tou společenskou smlouvou, kterou kolem toho budujeme.

Blíží se volby do Evropského parlamentu. Jak do nich podle vás promluví protitlak vůči Zelené dohodě, nejen ze strany agrobyznysu. A co se stane se Zelenou dohodou, pokud posílí strany, které jsou vůči ní kritické?

Já bych to viděla jinak. Když mluvíte s mladými lidmi, tak ti jsou opravdu znepokojení z budoucnosti životního prostředí, prostě kvůli dopadu na jejich blahobyt. Takže tady jde o souboj dvou různých vizí. Buď se můžeme dívat dozadu a říkat, že bychom neměli nic měnit a že Zelená dohoda je špatná věc. Anebo se můžeme pokusit zajistit zelenější budoucnost pro všechny.

Čtěte také

Petr Fischer: Konec papírového Green Dealu

Já nejsem pesimista, co se týče evropských voleb. Všechno závisí na tom, kdo k nim přijde. V roce 2019 pochopila význam evropských voleb mladší generace a přišla v mnohem větším počtu. Doufám, že se to stane znovu, a to i v Česku.

Doufám, že lidé vycítí, že se hraje o Evropu. Hraje se o náš domov kvůli ruské agresi a snaze nás rozdělit. Pamatuju si, jak ruský prezident Vladimir Putin pronesl, že Evropa udělala velkou chybu a dostala se do krize kvůli obnovitelné energii. Víme, že on by nejradši zničil všechno, čeho jsme v této oblasti dosáhli a na čem má Zelená dohoda hlavní podíl.

On si totiž uvědomuje, že tento vývoj nakonec ukončí pozici Ruska jako hlavního vývozce energie do Evropy. Tuto geopolitiku bychom neměli ignorovat. A energetická bezpečnost, nezávislost a zelenější Evropa je to nejlepší, na co můžeme vsadit. Naopak dívat se nazpátek je nebezpečné. Proto doufám, že k volbám i v Česku přijdou mladí lidé, ženy a další skupiny, které ve světě dovedou rozhodovat, a že řeknou, že chtějí jinou – zelenější a demokratičtější budoucnost.

Teď to ale podle průzkumů vypadá na výsledek úplně opačný, takže se zeptám znovu a trochu jinak – může Zelená dohoda v současné atmosféře přežít?

Já v tomto ohledu nejsem fatalista. Lidi momentálně ještě nejsou mobilizovaní, jde o volby, při kterých se voliči rozhodují na poslední chvíli. Takže uvidíme. Ráda si o tom promluvím po 9. červnu.

Čtěte také

Jan Vávra: Green Deal se zemědělci prohrává

Myslím, že lidi musejí pochopit, že jejich budoucnost je velmi úzce spojená s tím, co se stane v Evropě. A že ta vlna populismu s návratem k nacionalismu jim nepomůže ve světě, kde je hodně tlaku, hodně politiky založené na moci a ve kterém potřebujeme silnou Evropu. A silná Evropa neznamená dívat se zpátky.

Evropě se bude dobře dařit, pokud půjde cestou inovací, nových technologií a pokud do toho zapojí lidi. Takže vím, co říkají průzkumy, ale ještě je velmi brzy, a musíme aspoň dát najevo, o co všechno v těchto volbách jde. Aby lidi měli důvod jít volit a neřekli si jen, že Evropa je špatná a že to nechtějí poslouchat.

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamum. Kompletní přepis najdete na zpravodajském webu iRozhlas.