Před zamrznutím venkovních rozvodů vody chrání vypuštění. Někdy však jen to nestačí

Na to, že bude potřeba rozvody vody ve venkovním prostředí vypustit je potřeba myslet už při jejich budování. Měly by být vyspádované do jednoho místa, kde se umístí vypouštěcí kohout. Tam, kde to není možné, si můžeme pomoci tlakovým vzduchem. Stačí kompresorem na huštění pneumatik protlačit celý systém od nejvzdálenějšího místa až k vypouštěcímu ventilu. Vzduch spolehlivě vodu z rozvodů odstraní.

Stejně postupujeme i u zahradních hadic. Ty jsou sice pružné, ale není vyloučeno, že by zamrznutí vody přežily, jejich trvanlivosti to rozhodně nesvědčí. Také by velmi trpěly armatury, na které jsou napojené a to včetně plastových spojek. U nich jsou háklivá zejména gumová těsnění. Hadice je tedy nejlépe rozvinout někde ze svahu a nechat vytéct za pomoci gravitace. Pozor na různé zpětné klapky a ventily, kde by se mohla držet voda. Ty odpojíme z hadic a vysušíme, stejně jako spojky.

Čerpadla, domácí vodárny ale třeba i automyčky je dobré na zimu schovat do místnosti se stálou teplotou|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Pokud používáme k polévání vodu hnanou čerpadly, musíme pamatovat na to, že ta jsou v chladu ohrožena zámrzem a nevratným poškozením. Ideální je tedy je před zimním obdobím demontovat a umístit je v místě, kde teplota neklesá pod nulu. V takovém případě z nich nevyléváme vodu. Díky ní se nám totiž lopatky čerpadla nepřilepí. V případě, že čerpadlo skladujeme ve venkovním prostředí, je však nutné vodu ze všech součástí čerpadla nebo domácí vodárny vypustit.

Také v případě, že budujeme nové rozvody vody, je nutné myslet na jejich ochranu před mrazem. Ukládáme-li je do země, měly by být nejméně 100 cm pod povrchem. I v takovém případě však musíme myslet na to, že místa, kde vycházejí rozvody ven z půdy je nutné před zimou uzavřít a vypustit.