Poštolka se v zajetí dožívá 10, orel i 50 let. Na výcvik samice orla skalního už musíte být psycholog, říká sokolník
Sokolníka Milana Zaleše dravci fascinují od dětství. Před 30 lety svůj koníček proměnil v zaměstnání. Abyste vůbec mohli dravce chovat, musíte splnit řadu podmínek, například složit myslivecké a sokolnické zkoušky. Dravce je v současné době možné získat výhradně z umělého odchovu.
„Všichni dravci jsou chráněni, někteří jsou dokonce kriticky ohroženi. Při výběru je třeba rozlišit, k čemu dravce chcete, jestli k lovu nebo k ukázkám sokolnictví. Oboje dohromady dělat nejde. Pro lov je vynikající jestřáb lesní, sokol stěhovavý a orel skalní, případně kříženec raroh lovecký a sokol stěhovavý a podobně,“ vyjmenovává sokolník Milan Zaleš.
Pro začátečníky doporučuje poštolku obecnou, káni Harrisovu nebo raroha velkého. To jsou dravci, kteří dobře zvládají výcvik. „Také je nutné vzít v úvahu, že dravec může uletět a pak se musí sám uživit. Poštolka začne sbírat kobylky, brouky, připojí se k dalším poštolkám a dostává se zpátky do přírody. Když vám uletí jestřáb nebo orel, už je to složitější, začne někomu lovit slepice. Orel může chytit psa, kočku a už je malér.“
Orel není dravec pro začátečníky
Vrcholem sokolnického umění je podle Milana Zaleše chov a výcvik samice orla skalního: „Na to už člověk musí být i psycholog. Mně stačí podívat se na dravce, jak reaguje, když k němu poprvé přijdu. Hned vím, jestli je v pořádku nebo není, jak se chová, jestli bude nebo nebude dobrý. Tohle získáváte jenom léty zkušeností, tím, že s dravci pracujete.“
A kolika let se dravci v zajetí dožívají? „Záleží na štěstí a na velikosti dravce. Ti malí, poštolka, krahujec, zhruba 10 let. Středně velcí, jestřáb, káně, kolem 20 až 25 let. Orel je společníkem na celý život, může se dožít 30 až 50 let, pokud se nestane nic nenadálého,“ uzavírá sokolník Milan Zaleš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
