Ponožkoboty Petra Procházky obletěly svět: Svůj domov našly už ve více než 120 zemích světa

„Pracovali jsme jako kuchaři a ve volném čase jsme se snažili i cestovat. Jednoho dne si kamarád poranil nohu tak, že nemohl nosit boty. Začal chodit po norských ulicích v ponožkách. Tak mu říkám, jestli je blázen, že si je hned zničí. On si to naopak chválil – volnost pohybu, že ho to neomezuje. A tak mě napadlo, proč není na trhu něco, co by dalo noze svobodu a bylo sbalitelné jako ponožka? Ale zároveň vydrželo a mělo ochranné prvky jako bota, nějaký hybrid mezi ponožkou a botou.“

Co se týče terénu, ponožkoboty zvládnou bez problému běžný les – lesní porost, kde jsou větve i nějaké maliní. A do dnešního dne si ponožkoboty Petra Procházky našly majitele zhruba ve 120 státech světa! Mezi nimi Gambie, Botswana, ale i Spojené státy, Německo, Skandinávie, Japonsko. „Docela dost párů dodáváme i například do Kataru.“

„Svrchní část je pletenina – plete se na pletacích strojích, a ačkoliv to může vypadat jako obyčejná ponožka, tak konstrukčně je to velmi složitý úplet, který reaguje pružně na nohu,“ popisuje Procházka. „Jsou kladeny nároky na klasické funkční vlastnosti: aby se v tom noha moc nezapařovala, aby to brzo nesmrdělo, dobře to odvádělo pot, aby se svrchní část nežmolkovala a dlouhodobě ten produkt vypadal stejně.“

Ponožkoboty jsou doplněk do botníku a ne produkt určený na extrémní výkony. „To ale neodrazuje naše fanoušky a nositele, aby v ponožkobotách podnikali nejrůznější cesty,“ směje se Petr Procházka. Ujít se v nich dají 3 kilometry na slackline, absolvovat Bekydskou sedmičku nebo si je můžete vzít na túru do Nepálu.

Který profesionální baseballový klub v Americe obul ponožkoboty? A co všechno se v nich dá zvládnout? Poslechněte si Apetýt s Jarkou Vykoupilovou.