Pokud hyperaktivní dítě zaměstnáme a přihlásíme ho třeba na sport, může to být i jeho silná stránka

23. srpen 2023

O poruchách pozornosti i chování je dnešní radioporadna. Proč přibývá dětí, které pozornost neudrží? Jak se s nimi učit, uzpůsobit domácnost, stravu nebo režim? Je možné, že porucha s věkem odezní? Nebo je nutné se s ní naučit pracovat celoživotně? A jsou vhodné školní úlevy?

Kristýna Červená ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Na vše se nám pokusí dát odpovědi psycholožka Kristýna Červená. Je pravda, že děti s poruchou pozornosti jsou největší snílci?
Je to částečně pravda. Jsou to děti, které vypadají, že se zasnívají, ale spíše než snílci, bych řekla, že jsou velmi dezorientovaní v podnětech, které na ně působí. Tedy, když máte pocit, že se dítě zasnilo, tak ono se třeba vnitřně zabývá jednou myšlenkou, která je naprosto upoutala a není schopné se od ní odpoutat. A není schopné rozlišit, který ten podnět je důležitý a který ne.

Vše se dá využít ve prospěch člověka, pokud s tím umíme pracovat. Přijetí kolektivem je pro děti trpící poruchou pozornosti, velmi důležité.
PhDr. Kristýna Červená, psycholožka z Pedagogicko-psychologické poradny v Hradci Králové

To je největší problém dětí s pozorností, rozlišovat důležité podněty.

Poznáme takové dítě?
Záleží na intenzitě těch projevů, ale troufnu si říct, že děti, pokud mají pouze poruchu pozornosti, tak jsou velmi takové přelétavé, nejsou schopné vydržet dlouho u jedné činnosti a dokončovat je, často je střídají. Nejsou schopny si něco naplánovat, zorganizovat si svoji práci a současně se také, jak jste říkala, se zasnívají.

Tedy, když se věnují těm ulpívavým myšlenkám nebo ulpí na nějakém tématu, tak to působí, že jsou duchem nepřítomné.

Pedagogicko-psychologická poradna a Speciálně pedagogické centrum Královéhradeckého kraje
Naším posláním je podporovat klienty na cestě vzdělávání, rozvíjet jejich samostatnost a zodpovědnost, aby měli život ve svých rukou. Podporovat všechny, kteří se na této cestě potkávají. Ctíme lidskost a aktuální poznání světa.

Věříte tomu, že většina těch jinakostí, tedy i s poruchou pozornosti, se dá využít ve prospěch člověka, pokud s ní umí pracovat?
Já se domnívám, že ano. Trend nazírání na člověka skrz jeho silné stránky je teď velice nosný. Protože pokud dítěti i dospělému budeme neustále předesílat, co mu nejde, tak ten člověk opravdu bude neúspěšný a naplní se ta naše očekávání, že mu nic nejde a v ničem neuspěje.

Prezentace dítěte, které se nesoustředí a někdy i vyrušuje, skrze jeho silné stránky, je velice žádoucí. Dětský kolektiv ho lépe přijímá.
PhDr. Kristýna Červená, psycholožka z Pedagogicko-psychologické poradny v Hradci Králové

Ale naopak, pokud jsme schopni hyperaktivní dítě zaměstnat a třeba ho přihlásit na nějaký sport, kde svoji energii vybije a bude ji orientovat žádoucím způsobem, tak je možné posílit ony žádoucí projevy, a může být i nakonec jeho silná stránka.

Ovšem učitelé ve školách, kteří mají ve třídě 30 dětí, se asi na hyperaktivní dítě nebudou dívat úplně jako na dar.
Teď budu mluvit ze své vlastní poradenské praxe, že samozřejmě vícepočetné třídní kolektivy jsou pro děti s poruchou pozornosti, ať už s hyperaktivitou, nebo bez hyperaktivity, velice náročné. A nejen pro děti, ale i pro učitele. Ale mám pocit, že i učitelé jsou již v tomto směru erudovanější a snaží se nazírat na tyto děti skrze jeho silné stránky.

Čtěte také

A současně mám klientku s poruchou aktivity a pozornosti, je hyperaktivní, ale velmi kreativní ve výtvarné výchově. Ona velice rychle a intuitivně kreslí. A má velmi citlivou třídní učitelku třídní, která ji dává za vzor, že je svou kreativitou inspirující pro ostatní děti.

Tedy prezentace dítěte, které má své slabé stránky, nesoustředí se, někdy i vyrušuje, nebo je naopak velmi tiché a zadumané, pokud ho učitel prezentuje i skrze jeho silné stránky, tak si troufnou říct, že potom se tomu dítěti lépe pracuje a současně ho děti i lépe přijímají. A právě přijetí dětským kolektivem je pro děti, které trpí poruchou pozornosti, velmi důležité.

Takže děti s poruchami pozornosti i chování patří do běžných škol?
Za mě patří do běžných škol, pokud ten problém není spojen ještě s jinou poruchou. Myslím si, že učitelé se středně těžkými nebo lehkými formami poruchy jsou schopni pracovat i bez asistentů, pro těžké formy doporučujeme asistenty. Rozumím tomu, že situace s asistenty pedagoga je problematická. Bylo by to asi na samostatný pořad.

Čtěte také

Ale my se snažíme vše citlivě rozlišovat a jsme více přísnější při přidělování asistentů pedagoga, přidělujeme je pouze dětem, které opravdu potřebují asistenci a mají těžké poruchy.

Protože je pravdou, že je nad námi visí parametrizace pozic asistentů pedagoga na školách a s tou situací se prostě budeme muset všichni vyrovnat. Neříkám, že úplně souhlasím, opravdu by bylo efektivní, kdyby asistenti byli ideálně v každé třídě, učitelé si zvykli s nimi pracovat. Ale zkrátka socioekonomická situace je úplně jiná.

Kristýna Červená a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu o poruchách pozornosti i chování u dětí s psycholožkou PhDr. Kristýnou Červenou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související