Pardubice mají výjimečně vzácnou obyvatelku. Žije s pavouky

8. říjen 2022

Areál pardubického zámku je jediným místem v Čechách, kde byla spatřena okřídlená ploštice štíhlenka pavoukomilná. Zdá se, že se jí v chráněné přírodní lokalitě daří.

Štíhlenku pavoukomilnou (Metacanthus annulosus) v oblasti střední Evropy odborníci pozorují velmi vzácně, už běžnější je v oblasti Balkánu a Středomoří. V roce 2016 byla štíhlenka spatřena v Brně, o rok později na Slovensku. V Čechách štíhlenku poprvé zaznamenal zoolog Východočeského muzea v Pardubicích Jan Dolanský, a to v roce 2019 na valech pardubického zámku.

Návštěvníci zámeckého areálu možná netuší, co všechno ukrývají svahy valů. Procházky totiž směřují na samotnou korunu někdejšího opevnění zámku. Svahy valů jsou prudké a poměrně hustě porostlé vegetací. Vytváří tak ryzí kout přírody uprostřed Pardubic. A ten je plný života.    

Pardubice jsou evropsky významnou lokalitou, zřízenou z důvodu ochrany přírody v rámci systému Natura 2000. Předmětem ochrany je výskyt brouka páchníka hnědého (Osmoderma eremita), který žije v pozůstatku lipové aleje vedoucí od pardubického zámku. V roce 2016 byly k tomuto chráněnému území připojeny i zámecké valy.

Lokalita zámeckých valů má rozlohu asi 3,7 hektaru. Vyskytuje se tu řada starých stromů, dutiny jsou překryté břečťanem. To vše vytváří ideální mikrokosmos pro hmyz. A vypadá to, že se v něm daří i štíhlence pavoukomilné, kterou tu zoolog a arachnolog Jan Dolanský pozoruje opakovaně.

Pavoukům krade kořist nebo její zbytky

Spatřit štíhlenku není úplně jednoduché, délka těla se totiž pohybuje mezi 4,5–5,5 mm a tvar připomíná komára. Štíhlenka má skutečně tenké nohy a dobře patrné jsou její tmavé klouby a tykadla. 

Zoolog Východočeského muzea v Pardubicích Jan Dolanský při pozorování štíhlenky pavoukomilné

Štíhlenka se vyskytuje v přítomnosti pavouků pokoutníků, prospěch tohoto soužití je ale jen jednostranný. Tato ploštice se pohybuje po pavoučích sítích a vyhledává na nich drobnou kořist, kterou si pavouci ulovili nebo její zbytky.

Právě z tohoto důvodu je štíhlenka pavoukomilná často řazena do skupiny tzv. kleptoparazitů. Na samotné pavouky si štíhlenky zřejmě netroufnou, ale je nutné dodat, že všechny detaily životních zvyklosti štíhlenek odborníci zatím ještě neznají.

autor: BRA
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.