Od samouka k vlastní výrobě. Z rezavé lampy vznikla pod rukama Tomáše Jaroška zvonkohra, z dřevěného prahu kalimba
Hudební nástroj, na který si může zahrát i ten, kdo není muzikant? To je háčková harfa nebo samohrající kalimba. A když ještě přidáme okouzlující zvonkohru, ocitneme se ve světě Tomáše Jaroška, který je nejen výrobcem těchto nástrojů, ale také muzikoterapeutem a lektorem.
V Jihomoravském kraji se stal Živnostníkem roku 2023 a v prosinci ho čeká celonárodní finále. „Do soutěže jsem se přihlásil sám, líbilo se mi, že tam nejde 'jen o tvrdý byznys‘, ale také o příběh. Byla to pro mě velká radost, protože jsem mohl ukázat hodnoty, které dávám nejen do výroby nebo seminářů, ale do celé své práce.“
Na výrobu svých nástrojů používá dřevo ze zahrad okolních vesnic, veškerou výrobu nástrojů (počínaje právě výběrem materiálů) si zajišťuje sám, pracuje úsporně. A pokud potřebuje spolupracovníky, nachází je ve svém nejbližším okolí. „Každému bych doporučil, aby se podíval na to, jaké šikovné lidi, umělce nebo řemeslníky má ve svém okolí. Je to dobrý zdroj, jak se víc propojit s místními, kteří tvoří nějaké zážitky nebo služby,“ podotýká Jarošek. Za výrobu hudebních nástrojů letos obdržel také regionální značku Moravský kras.
Od samouka k vlastní výrobě
Nenavštěvoval žádnou hudební školu, svou lásku k muzice objevoval postupně – nejdřív přes hru na africký buben, pak se přes další nástroje dostal až k vlastní výrobě.
Čtěte také
Z rezavé lampy, kterou našel u sběrného dvora, si vyrobil první laděný nástroj – zvonkohru, tedy svůj nástroj nula. „Tu mám dodnes a měl jsem ji s sebou i na soutěži živnostníků. Rád říkám, že nic z toho, co dělám, jsem si nevybral, přišlo to ke mně samo. První kalimbu jsem vyrobil ze starého dveřního prahu v dílně mého otce, použil jsem i kovovou mřížku pod hrnce,“ směje se Tomáš Jarošek.
Například na zmíněnou kalimbu si podle muzikologa Jaroška zahraje každý. „Když ji dám do ruky někomu, kdo tvrdí, že nemůže, tak hned vyloudí hezkou melodii. Je to proto, že má pentatonické ladění a to funguje každému. Je to zážitek a pak už nemusím nic říkat… Jsem přesvědčený, že nejdůležitější je ten prožitek, že můžu cokoliv, co mě baví – hrát, zpívat, tancovat nebo malovat.“
Jaké zvuky mohou oblažit nejen naše uši, ale i duši? K čemu svou hudbu nejvíc používá? Poslechněte si v Apetýtu Jany Kobylinské.
Související
-
Klavír je nástroj, kterým se dá vyjádřit všechno, tvrdí klavíristka Jitka Čechová
„Když rodiče pořídili bratrovi pianino, mně byly teprve tři roky a už to pro mě byla senzační hračka,“ říká s úsměvem klavíristka Jitka Čechová.
-
Konzumovat víno ušima. Jak zní třeba šumění sektu, odhalí autoři projektu Symfonie vína
Skladatel a dirigent Hanz Sedlář a hudebník Vít Němeček stojí za zajímavým hudebním počinem – skladbami, které opěvují jednotlivé druhy vinných rév.
-
V+W byli jedineční. Do alba jsme chtěli dát zase něco ze své jedinečnosti, říká Plachetka
Dva šaramantní pánové – Adam Plachetka a Ondřej Havelka – vám v Apetýtu představí nové album Nebe na zemi, na kterém zazní v novém hudebním kabátku hity Jaroslava Ježka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
