O růžích ví první poslední. Botanik Jiří Žlebčík hovoří o jejich vůních, druzích i šlechtění
Botanik Jiří Žlebčík je expert na růže – posuzuje je v odborné komisi a stará se také o sbírku růží ze starých českých odrůd. Za přelomový druh považuje Galskou růži a dodává, že za historii šlechtění se podařilo vyšlechtit 50 tisíc odrůd.
„Růže, které tu byly ve středověku až do 19. století, byly hlavně růžové, růžově načervenalé, fialové a bílé. Tím ta paleta končí. Zahradníci a botanici šilhali tehdy ještě po žluté barvě. Dnes už jim chybí příslovečná modrá barva. Jenže růže nemá genetickou výbavu, aby mohla tvořit modré barvivo, i když v Japonsku se jim to podařilo,“ komentuje Žlebčík snahu o netradiční odstín květiny.
Květy růží můžete pozorovat od poloviny května až do zámrazu. „A jen 10 % růží opravdu voní, tím myslím, že voní za každého počasí,“ vysvětluje botanik, který konkrétní druh růže rozpozná i podle tvaru a barvy šípku.
Čím si podle něj získala růže svou oblíbenost? Proč je fenoménem Bulharská růže? A kde v Česku najdete nejkrásnější rozália? Poslechněte si v audiozáznamu.
Související
-
Růže není jen na okrasu. Z okvětních lístků si připravíte olej i lahodný čaj
Kvetoucí růže nepatří zdaleka jen do vázy, v domácnosti využijete i jejich okvětní lístky. Růžové recepty přináší Babské rady, inspirujte se!
-
Řez růží je skoro nejjednodušší případ řezu, jaký znám, říká botanik Jiří Žlebčík
Jiří Žlebčík vystudoval geobotaniku a taxonomii rostlin. Od roku 1975 pracuje ve Výzkumném ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích u Prahy, kde také žije.
-
Při výsadbě růží je důležité rozebrat kořeny, aby dobře prokořeňovaly, říká zahradník
Růže vyniknou v každé moderní i venkovské zahradě a pěstovat je můžete i na balkonech či terasách. Stačí dodržet pár základních pravidel při jejich výsadbě a pěstování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
