Masový dort

Masový dort je tak trochu obměnou oblíbené sekané. Když si pohrajete a vtipně tento dort ozdobíte, tak nejenže si pochutnáte, ale na své si přijde i oko.

Ingredience
  • Suroviny na dort: 1 kg mletého libového vepřového masa
  • 150 ml studeného mléka
  • 5 vrchovatých lžic bramborového škrobu (Solamyl)
  • mletý pepř, sůl
  • Suroviny na náplň: 150 g anglické slaniny
  • 5 vajec
  • 150 g žampiónů
  • 100 g strouhaného sýra
  • trochu oleje
  • mletý pepř
  • petrželka
  • sůl

Mleté vepřové maso osolíme, opepříme a důkladně promícháme s bramborovým škrobem, rozmíchaným v mléce. V chladničce necháme několik hodin proležet. Ideální je nechat přes noc.

Připravíme si vhodnou nádobu, nejlépe kastrol, nebo kulatou zapékací mísu. Lehce pomastíme dno i strany olejem. Asi ¾ množství připravené masové směsi rozestřeme na dno nádoby, ale také do stran, a to tak, aby vznikla jakási miska, kterou vyplníme náplní.

Tu připravím takto: Nejprve na maso položíme plátky anglické slaniny, na ni poklademe plátky očištěných žampiónů, na ně vrstvu umíchaných vajec, zasypeme nastrouhaným sýrem a nakrájenou petrželkou. Poslední vrstvu náplně tvoří opět plátky anglické slaniny.

Poté mokrýma rukama vytvoříme ze zbylé masové směsi placku, položíme ji na náplň a uzavřeme jí celý masový dort. Okraje přimáčkneme k sobě, aby náplň nevytekla.

Dáme do vyhřáté trouby a při 180 °C pečeme zhruba 40 minut.

Mírně vychladlý dort vyklopíme a podle své fantazie ozdobíme čerstvou nebo sterilovanou zeleninou.

Podáváme teplý i studený, vždy chutná báječně.

Jako přílohu doporučuji vařené nebo pečené brambory, bramborovou kaši, pečivo, popř. zeleninové saláty.

Celková doba přípravy trvá přibližně 1,5 hodiny, bez doby potřebné k proležení masové směsi

autor: Mirka Kuntzmannová | zdroj: Český rozhlas Plzeň

Nejnovější recepty

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.