Nenechte dítě koukat hodiny do počítače. Kupte mu deskovou hru

„Archeologické vykopávky odhalily něco, co si myslíme, že by mohla být hrací deska. Pak se to dalo dohromady se hrou Mankala, která se dodnes hraje v Africe.“ Základ Mankaly tvoří hrací deska s důlky, ve kterých se přemisťují hrací kameny v podobě mušlí, korálků, nebo kamínků. Pravidla této asi deset tisíc let staré pravěké hry ale nejsou na rozdíl od Mankaly známá.

Zapomenutá pravidla

Nejprve se pravidla her předávala ústně, sepisovat je bylo náročné. „Co se týká starověkých Egypťanů, Ti psali rádi a díky nim máme první písemné zmínky o hrách. Jejich hra se jmenovala Senet. To je závodní hra, kde se figurky snažily přeskákat přes hrací plochu. Místo kostky se házelo barevnými dřívky. Hra byla nejspíš alegorií na posmrtný život,“ vysvětluje Lukáš Vaníček. Zajímavé je, že hru mohl hrát i jeden hráč. V tom případě pravděpodobně nebylo účelem, aby se člověk zabavil, ale došel nějakého náboženského poznání.

Kopie hry senet|foto:Irena Šarounová,Český rozhlas

Za zmínku jistě stojí i sumerská hra, která nemá název, ale říká se jí prostě Hra z města Ur, kde se poprvé našla. „Našla se herní deska, ale neznali jsme pravidla. Pak kurátor britského muzea Irving Finkel přeložil hliněnou destičku, dopis mezopotámského učence jeho egyptskému kolegovi. A on mu tu hru popisoval. Na základě popisu jsme dokázali hru zrekonstruovat,“ říká Lukáš Vaníček.

Hry na pár hodin i na půl dne

Deskových her existuje nepřeberné množství druhů. Rozdílné jsou v počtu a věku hráčů, nebo času, který chcete hře věnovat. „Existují hry zahrané za deset minut, za hodinu a některé hry se hrají i deset hodin. Hráli jsme adaptaci legendární sci-fi Franka Herberta Duna a opravdu jsme deset hodin nad tou mapou planety Arrakis strávili. Celý ten čas byl vyplněný neustálou činností a zábavou, takže nám to ani nepřišlo,“ popisuje Lukáš Vaníček.

Deskové hry jsou vynikajícím konkurentem počítačových her. „Jsou čím dál dostupnější a vydavatelé se na segment dětských her často zaměřují. Rozhodně nemůžeme říct, že hra pro děti je nějakým způsobem hloupá pro dospělého hráče. Dětské deskové hry si dokáží užít i dospělí. Je to zároveň nádherný prostředek, jak děti učit přemýšlet, ale také dodržovat pravidla,“ říká Lukáš Vaníček.

A kde vybírat vhodné hry? Existuje velká spousta specializovaných médií. Ať už jsou to kanály na youtube, je tady Deskofobie, je tu Deskoherní inkvizice. A upřímně řečeno, každý prodejce deskových her bývá nadšenec a dokáže velmi dobře poradit,“ uzavírá Lukáš Vaníček.