Můžeme formovat prostor okolo nás. Jak vypadá studium architektury?

29. červen 2023

Eliška Havlová je studentkou Fakulty stavební na ČVUT v Praze. Ve Studovně jsme probrali všechno od přijímaček na vysokou školu až po ateliéry. Své zaměření si vybrala už na střední škole. V čem jí to při studiu pomohlo?

Co jsem se učila na střední škole, to jsem si na vysoké zopakovala a přidala k tomu hloubku, zmiňuje Eliška výhodu studia střední průmyslové školy stavební. Základ stavebních konstrukcí a stavitelství mi hodně pomohl, říká a poznamenává, že na druhou stranu měli méně matematiky než spolužáci z gymnázií. Myslela jsem si, že budeme hodně kreslit, ale kreslení jsme měli jen v prvním ročníku, popisuje, co jí na studiu na stavební fakultě překvapilo.

„Co se týče matematiky, pokud má člověk dobrý průměr na střední, nemusí z ní dělat přijímačky,“ říká a dodává, že další částí přijímaček je pohovor a předložení minimálně tří grafických prací a motivačního dopisu. „Naše fakulta stavební má víc oborů, můj obor architektura a stavitelství je jediný čtyřletý,“ vysvětluje, jak dlouho se studuje bakalářský stupeň, ze kterého může pokračovat na dvouletý inženýrský.

Studium je podle Elišky prakticky zaměřené. Ateliéry jsou každý semestr, je zadané celkové téma jako například malá občanská stavba, ale potom každý okruh studentů má vlastní téma a své dva pedagogy, kteří je vedou semestrem. Na konci je taková výstava, což je zakončení semestru před zkouškovým, říká o pracích, které je možné vidět. Naposledy jsem dělala uměleckou galerii kubismu, říká a dodává, že objekt musí studenti zasadit do reálného místa. Jeden ateliér měl molo v Chorvatsku opravdu tam jeli na dva dny se na to místo podívat, vypraví Eliška Havlová.

Pusťte si díl Studovny s Eliškou Havlovou o architektuře a stavitelství.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.