Máme ambice dělat rychlou vědu, plánuje ředitelka SYRI a rekapituluje první rok fungování institutu
Před rokem začal v České republice pracovat v evropském prostoru unikátní Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Cílem SYRI je nedělat „vědu pro vědu“, ale nabízet řešení pro konkrétní situace.
SYRI má devět výzkumných skupin zaměřených například na společenskou odolnost, socioekonomické nerovnosti, populismus nebo efektivitu zdravotního systému. Celkem v něm působí 150 špičkových vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. „Institut SYRI je vlastně takovým virtuálním konsorciem tří největších českých akademických institucí,“ vysvětluje ředitelka Klára Šeďová.
Cílem SYRI je získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. „V každé nenadálé krizi můžeme hledat mechanismy, které přispívají k jejímu lepšímu či horšímu zvládnutí.“
Jeho ambicí je aktivně ovlivňovat hospodářskou politiku státu, trh práce či přispívat k řešení nárůstu chudoby. Otevírá ale i nová témata. „Oproti běžnému vědeckému fungování máme ambici dělat rychlou vědu. Ve chvíli, kdy se objeví nějaký společenský problém, tak SYRI by mělo být připraveno vlastně nasadit své kapacity,“ říká Šeďová.
Jak a kde můžete poslouchat pořad Host Dne na Moravě?
Živě v rádiu od pondělí do čtvrtka v 17:30, ale i zpětně na internetu. Všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Brno, na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci, a také ve všech podcastových aplikacích.
Jedním z výsledků působení SYRI by také měla být změna přístupu lidí ke společenským vědám. Ty jsou dlouhodobě podceňovány. Tím, že institut ukáže, jak lze na základě společenskovědních výzkumů rychleji a lépe dospět k řešení zásadních problémů, má šanci to změnit.
Související
-
Vědci se zaměří na okolí Dukovan a Temelína. Zajímat je bude zdraví i osobní pohoda lidí
Tak rozsáhlý výzkum zdraví ještě okolí dukovanské elektrárny nezažilo. Vědci chtějí oslovit řádově stovky lidí a získat od nich jinak nezjistitelné informace.
-
Socioložka Lucie Vidovićová: Stáří je pro lidi strašákem, raději o něm moc nemluví
Diskriminace kvůli vysokému věku je v české společnosti hlouběji zakořeněná než genderová nerovnost, myslí si socioložka Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
-
Česká společnost rozdělená není. Naopak, město je s vesnicí prorostlé jak krkovička, tvrdí Sedláček
Společnost je rozdělena, slýcháme teď velmi často ze všech stran spolu s různými vysvětleními. Co si o stavu české společnosti a demokracie myslí ekonom Tomáš Sedláček?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
