Madona z Veveří – to je exponát, o který je radost se starat, říká ředitel Diecézního muzea v Brně
Host Apetýtu: ředitel Diecézního muzea v Brně Martin Motyčka. Otázky moderátorky Jany Kobylinské se týkaly nejen stálé expozice s názvem Vita Christi – Život Kristův
Martin Motyčka od roku 2015 působí jako ředitel Diecézního muzea v Brně. Je spisovatel, historik, zabývá se sakrálním výtvarným uměním se specializací na ikonografii. Je ale také autorem divadelních her.
„Od dětství jsem měl ke kultuře blízko. Když jsme ve výtvarné výchově dostali za úkol ztvárnit, čím chceme být, tak jsem tehdy udělal něco, co paní učitelka nečekala, protože jsem namaloval divadlo. Ptala se, jestli chci být oponářem nebo kulisákem, ale já jsem odpověděl, že chci být hercem. Ve své současné práci mám možnost kultivovat nejen mluvený projev, ale hodí se mi i to, že dokážu dát dohromady i nějaké texty. Řekl bych, že můžu uplatnit všechno, co jsem za svůj život nasbíral,“ popisuje.
1. června oslaví Diecézní muzeum třicet let od svého vzniku. K tomu Motyčka říká: „U úplných začátků jsem tehdy nebyl, ale mám to osobně zprostředkované přímo od zakladatele, doktora Karla Rechlíka, který byl prvním ředitelem a zakladatelem muzea. Od něj vím, že první vlaštovkou bylo po sametové revoluci založení galerie, která představovala současné sakrální umění. Ve svých začátcích pak naše muzeum fungovalo na základě různých výstav nebo výpůjček, jeho první působiště bylo v Augustiniánském klášteře.“
Jedním z exponátů Diecézního muzea je v současné době také jeden z nejproslulejších mariánských obrazů u nás – středověké dílo Madona z Veveří, který se nachází ve stálé expozici Vita Christi. „Všechny exponáty v našem muzeu máme zapůjčeny, nejsou naším majetkem. Madona z Veveří je tím, co mnohé lidi táhne k nám do muzea. Je radost se o něco takového starat, je radost se na něj dívat nebo pozorovat návštěvníky, nikdo kolem ní neprojde bez povšimnutí.“
Jaké nečekané překvapení mu připravil jeden z návštěvníků? A jaký příběh má Madona z Klentnice? Poslechněte si v záznamu Apetýtu.
Související
-
Tisíc let stará Madona z Osíku může mít vaši tvář. K vidění...
O Madoně z Osíku dlouho nikdo neměl ani tušení. Dřevěná soška stála dlouhé roky na skříni v domě malířky Ludmily Jandové v Osíku u Litomyšle. Teprve když paní Jando...
-
Madona z Veveří byla „objevena“ až před necelým stoletím
Poslední týden s mimořádným počtem komentovaných prohlídek Madony z Veveří začíná dneškem v Diecézním muzeu na brněnském Petrově.
-
Krumlovská madona je z drátěného pletiva. Vytvořil ji umělec Týc ze skupiny Ztohoven
Rozstříhal drátěné pletivo a vytvaroval z něj Krumlovskou madonu, kterou ve středu na fasádě domu v Široké ulici představilo českokrumlovské Egon Schiele Art Centrum. Vytvořil ji Roman Týc, člen skupiny Ztohoven, která na sebe naposledy upozornila červenými trenýrkami umístěnými na místo standarty na Pražském hradě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
