Levandule je královna vůně. Mnoha druhům se daří také u nás, umí přežít i velké mrazy
Tuhle voňavou krásku máme spojenou především se slunným a suchým krajem Provence, ale lze ji úspěšně pěstovat a přezimovat i u nás.
Prvotní je výběr vhodné odrůdy z těch zhruba už čtyř desítek. Nejvhodnější do našich podmínek jsou levandule lékařská, prostřední a širokolistá, najdeme je i v řadě kultivarů. A ty jsou schopné přežít i mrazy minus 25 stupňů Celsia.
Pro úspěšné přezimování a pěstování je doba střihu – a to je srpen. Sklidíme květy, necháme ji asi dva týdny odpočívat, a pak sestřiháme. Tím péče o levanduli končí až do zhruba do dubna, kdy provedeme omlazující a tvarující střih. Snažíme se udržet dřevo co nejníže. Stříháme podle typu – například tzv. anglické levandule, kam patří levandule lékařská, můžeme malinko střihnout i do dřevnaté části, umějí obrazit. Ale levandule provensálské, což jsou kříženci, tam do dřeva nestřiháme, nemají totiž dar obrazit z té dřevnaté části.
Dobře zvolený druh levandule je schopen přežít i velké mrazy, zvláště je-li mezi kameny nebo na kamenném podloží. Kameny totiž akumulují teplo, a levanduli tak pomáhají přečkat chlad. Není potřeba dávat mulč nebo fólie, tam naopak hrozí riziko plísní, protože se pod nimi drží vlhko, a to také může znamenat konec rostliny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.