Letní seriál: Ze Lhoty do Lhoty

Roubenky a božský klid. Manova Lhota má historickou tvář

Manova Lhota je malá osada. Patří k obci Rohozná poblíž hradu Svojanov. S trochou nadsázky lze říci, že je vlastně „dobře utajená“. Snad právě proto působí tak romanticky.  

Manova Lhota se nachází asi 2,5 km jižně od Rohozné. S Rohoznou ji spojuje polní cesta, kterou využívají hlavně místní lidé. Pokud se ale do Manovy Lhoty chcete dostat hlavní přístupovou cestou, tedy po asfaltové komunikaci, musíte odbočit z hlavní silnice mezi Svojanovem a Hamry, což je z centra Rohozné už více jak 5 km. Manova Lhota má patnáct čísel popisných a stejný počet stálých obyvatel. Třináct stavení využívají chalupáři.  

Pohled do historie

Historie Manovy Lhoty souvisí s dějinami Svojanova a Rohozné. Je spojena s kolonizací horního toku Křetínky v 1. polovině 13. století. Důležitou roli sehrál nově postavený hrad Svojanov, který chránil obchodní cestu z Moravy do Čech. První písemná zmínka o Rohozné pochází z poloviny 14. století a souvisí se soupisem farností Litomyšlského biskupství. Manova Lhota je pravděpodobně mladší. Stejně jako podobné osady, které mají v názvu Lhota, souvisí s rozšiřováním původních sídelních obcí.

V písemných pramenech se první zmínka o Manově Lhotě objevuje v roce 1557. „Název osady se obvykle odvozuje od jakéhosi rytíře Mana (obecně spíše rytíře - mana), který měl být snad dokonce pohřben v rohozenském kostele. „Údajně měl rytíři tuto osadu věnovat majitel svojanovského panství. Ale nemohu to říct přesně, nejsem historik,“ dodává s úsměvem starosta Rohozné Vladimír Žídek.

Manovu Lhotou prý prošli Švédové

V Manově Lhotě, ve stavení  čp. 1, žije Zdeněk Kopecký. Chalupa je stále v rodovém držení, a to už po několik staletí. „Postavil ji Jan Kopecký, když sem moji předkové přišli ze sousedního „kopce“. Pantátu a jeho syna do Manovy Lhoty usadili potom, co byla vypálena Švédy během třicetileté války a všechno tu bylo poničené,“ tvrdí Zdeněk Kopecký.  V chalupě hospodaří se svým vnukem, ve dvoře chovají krávu, prasata a slepice.

Chalupy v Manově Lhotě

„Moc chalup tu nikdy nebylo, ale bývala tu kdysi i hospoda. Do osady vedla jen úvozová, asi půlkilometrová cesta. Dnes jsem tu v podstatě jediný starousedlík,“ vysvětluje Zdeněk Kopecký. Před dvěma lety opravil rodinnou památku na svém pozemku, jen pár metrů od chalupy. Je to kaplička s datem výstavby 1886. „Byla v hrozném stavu, chvíli jsem i přemýšlel, že z ní snad udělám garáž,“ směje se Zdeněk Kopecký. Do kaple Kopečtí museli pořídit nový zvon, ty původní byly zrekvírované během světových válek.

Interaktivní mapa: Prohlédněte si všechny Lhoty v kraji. V těch oranžových už jsme byli! Klikněte do mapy pro víc informací.

autor: BRA
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.