Leperiben. Nechceme, aby se historie opakovala

15. srpen 2023

U příležitosti Dne romského holokaustu se konal 2. srpna na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad komponovaný vzpomínkový večer „Leperiben – My nezapomínáme“, který připravila organizace Ara Art ve spolupráci s Městskou částí Praha 3. 

„Scénického vyprávění příběhu manželů Demeterových se ujali dva herci, Pavlína Matiová a Michal Žolták. Demeterovi se poznali až po válce a každý válku prožil trochu jinak. Sára Marcinová, Natálie Kuchařová, Marie Oláhová a Petra Gelbart také zazpívaly písně, které se k holokaustu váží. Doprovodila je cimbálová muzika Josefa Šenkiho,” říká ředitel organizace Ara Art David Tišer.

Součástí programu bylo i pietní předčítání jmen obětí romského holokaustu, kterého se zhostily osobnosti veřejného života.

„Například to byla Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti, nebo paní Vohralíková z prezidentské kanceláře, senátorka za Piráty Adéla Šípová a další.”

Filip Málek, místostarosta městské části Praha 3, považuje za důležité, aby se romskému holokaustu, který je často označován za zapomenutý, věnovala na základních školách větší pozornost.

„Poprvé jsem se setkal s romským holokaustem až při studiu na vysoké škole. Do té doby nás o něm nikdo neučil, což mi přijde smutné. Přitom holokaustu se dopouštěli i Češi, tzn. ne ti zlí nacisti, jak se o 2. světové válce učíme.”

To potvrzuje i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle ní je potřeba pracovat na tom, aby se o romské historii učilo i na základních školách.

„Bohužel se často na toto historické období zapomíná. Mělo by se o něm více vědět už na základních školách.”

Fuková také upozornila na protiromskou rétoriku některých vysokých vládních představitelů a vyhrocování vztahů mezi Romy a majoritou:

„V 90. letech jsem pomáhala s odškodněním Romů. Uvědomila jsem si, že o této temné době ani Romové nechtějí mluvit. Svěřovaly se mi ženy s příběhy, jak se vždy jedna obětovala a nechala se znásilňovat, zatímco se ostatní schovávaly. Nebo jak se Romové schovávali v hrobech, aby na ně Němci nebo gardisti nepřišli a neodvedli je. Vůbec se nemluvilo o tom, že Romové byli v pracovních táborech, v koncentračních táborech.”

„Historii je potřeba si to připomínat a uvědomovat v souvislosti s tím, co se děje dneska. Nenávistné výroky a lidi, kteří Romy urážejí, mohou vytvářet další vyhrocené situace mezi různýma skupinama. Důležité je si uvědomit dosah našich vyjádření. Obzvlášť u politiků.”

Podle Davida Tišera je důležité připomínat si události, ke kterým během 2. světové války došlo. „Nechceme, aby se tyto události vrátily,” řekl.

autor: Rena Horvátová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.