Legendární kapelník Gustav Brom se narodil před sto lety, jeho orchestr sbíral úspěchy doma i v zahraničí

Zvednul vysoko laťku československého swingu, moderního a posluchačsky náročnějšího velkokapelového jazzu, ale uměl se také pohybovat v širokém řečišti populární hudby. Zároveň jako šéf orchestru uplatnil neobvyklé organizační a manažerské nadání.

Jeho jméno najdeme i v cizojazyčných jazzových publikacích a encyklopediích a to, co nám odkázal, v lecčems přesáhlo hranice někdejšího Československa.

Věhlasný kapelník přišel na svět jako Gustav Frkal 22. května 1921 ve slovenském městečku Velké Leváre. Jeho otec po krachu podnikání v dřevařství v tíživé finanční situaci zbaběle od rodiny i s rodinnými úsporami utekl do Jugoslávie a zakrátko zemřel. Rodinu a zejména Gustavovu maminku pak čekaly další svízele, než se usadila v Brně.

V době studia na reálném gymnáziu se Gustav naučil hrát na saxofon a klarinet. Kvůli distribuci protinacistických letáků měl problémy s gestapem a jen zázrakem unikl koncentráku. Už jako student měl svou kapelu R-Boys. Změnil si podle náhodně objeveného slovníkového hesla u chemického prvku „brom“ jméno.

A v roce 1940 byl orchestr Gustava Broma na světě. Zdárně přežil protektorátní časy, měl za sebou první nahrávky. Jeho hlavním brněnským stánkem byl hotel Passage, pak přejmenovaný na Slovan.

Bromův orchestr kompetentně přebíral zámořský swingový repertoár, ale postupem času v 50. letech nasával i jazzové stylové proměny, zejména west coast. S příchodem mladých výrazných muzikantských osobností, jakými byli třeba trumpetista Jaromír Hnilička, basista Luděk Hulan nebo bubeník Ivan Dominák, se stále obracel k pozoruhodné tvorbě vlastních členů a stával se velice důležitým domácím jazzovým bandem.

Čtěte také

Připomínku jihočeských vystoupení Big Bandu Gustava Broma přináší Koncertní ozvěny

Šedesátá léta a další dekáda, to je už velká éra orchestru Gustava Broma, spjatá  se jmény Zdeněk Novák, Oldřich a Josef Blahovi, Josef Audes nebo již zmíněný Jaromír Hnilička či Mojmír Bártek, tedy skvělí hudebníci, kteří vytvářeli i hodnotné zázemí autorské a aranžérské.

Orchestr Gustava Broma, to jsou samozřejmě zajímavé a dodnes cenné a inspirativní nahrávky na albech Supraphonu a pak Opusu. A úspěchy i v zahraničí a ocenění také v odborném tisku. A také spolupráce s velkými esy jako s klarinetistou Edmondem Hallem, trumpetistou Maynardem Fergusonem, bubeníkem Billem Moodym, trombonistou Albertem Mangelsdorffem, zpěvákem Markem Murphym, vokálním sborem Raye Conniffa a dalšími.

Jedním z Bromovců byl také houslista, autor a vynikající znalec jazzu, který už od konce šedesátých let přibližuje také rozhlasovým posluchačům, Jan Beránek, užívající v současnosti jméno Dalecký. A právě on přispěl do pořadu V náladě swingu, potažmo jazzu velmi zajímavými vzpomínkami na slavného kapelníka Gustava Broma.

Jeho orchestr existuje pod vedením Vlada Valoviče pod názvem Rozhlasový big band Gustava Broma až do současnosti.