Kroměříž má další čtyři kameny zmizelých. V úterý je odhalili rodině židovského lékaře Felixe Pressera

Židovský lékař Felix Presser žil dlouhá léta v Kroměříži v klidu i se svou rodinou. Přišlo září roku 1939. Nacisté ho odvlekli do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde o půl roku později zemřel. Němci zavraždili jeho ženu i dva malé syny. Felix Presser žil v kroměřížské Kollárově ulici. Právě tam v úterý slavnostně odhalili čtyři kameny zmizelých. Projekt také známý jako stolpersteine připomíná tragické osudy Židů za druhé světové války.

Rodinu Felixe Pressera Němci vyvraždili. I proto není jednoduché vypátrat cokoli o životě lékaře, který v Buchenwaldu zemřel ve svých jedenačtyřiceti letech. „Doktro Felix Presser se narodil 6. listopadu 1899 v Kroměříži, kde zřejmě pocházel z rodiny obchodníka bydlícího v Moravcově ulici,“ popisuje Jitka Zezulová, ředitelka Kroměřížského okresního archivu. Presserovým se narodili synové Petr a Tomáš. „Po studiích zakotvil tady, protože se objevuje v adresáři jako lékař. Byl internista, nebo v dnešní době se dá říct spíše praktický lékař,“ upřesnila.

Odhalení kamenů zmizelých v Kroměříži|foto: Pavel Sedláček

Holokaust nepřežila ani matka Felixe Pressera Kateřina. Také ona žila v Kroměříži. „On v Kroměříži požádal o domovskou příslušnost 22. února 1939. On to asi potřeboval k prokázání svého původu a podobně. Takže je zapsán v matrice domovských příslušníků, ale pak už je tam jen dopsáno kdy zemřel. Je tam právě to datum 24. února 1940 v Buchenwaldu. Ale víme, že byl zatčen v té první vlně zatýkání k 1. září 1939 v Kroměříži.

Čtyři mosazné kameny zmizelých za Felixe Pressera, jeho ženu a dva syny, jsou vsazeny do chodníku v Kolárově ulici před bývalou knihovnou. Ve městě je podobných kamenů už pět. Čtyři odhalila radnice loni rabínovi Joachimu Astlovi a jeho rodině. První je ale už z roku 2014. Ve Vodní ulici připomíná kavárníka Emila Branta, a neví se, kdo jej tam dal. „Kdo ho položil, my nevíme, nicméně tím, že chodím často Vodní ulicí, tak jsem si všimla, že ten kámen tam je a začala jsem pátrat po tom původu. Co to má obnášet. A tak jsem vlastně přišla na tu historii těch kamenů zmizelých a začala jsem se tím zabývat. Začala jsem se domlouvat s archivem a s muzeem, že by se tady mohly dát další kameny a tak to vlastně vzniklo,“ vzpomíná ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková.

Další kameny zmizelých instaluje radnice už v příštím roce. Město zatím vybírá komu. Před druhou světovou válkou žily v Kroměříži téměř čtyři stovky Židů. „Pro město je to i jakási turistická známka toho, že se staráme o ty lidi a samozřejmě i tyto kameny zmizelých v židovském národě, nebo u občanů židovského původu jsou hodně populární a navštěvují je. Takže je tam ještě ten druhotný efekt, mírně řečeno, turistický,“ domnívá se nezávislý kroměřížský starosta Jaroslav Němec.