Kormorán je pro rybáře velkým strašákem. Ještě horší je vydra
Kormorán je pro rybáře velkým strašákem. Když zamrznou stojaté vody, kormoráni se zdržují u těch tekoucích a likvidují původní druhy ryb.
Ještě horší je ale podle Karla Němce z Českého rybářského svazu vydra říční. Ta totiž dělá škody nejen v nížinách, ale i ve vyšších polohách, například pstruhové revíry v Podkrkonoší. Kvůli ní zmizeli pstruzi a lipani z tamních vod.
Tažná hejna škodí nejvíc
Tažná hejna rybožravých predátorů kormoránů velkých nalétávají na naše území od dubna do září. A právě tažná hejna, která přelétávají ze severských států, způsobují hlavní škody. Jeden kormorán sežere půl kilogramu ryb denně, to jsou stomilionové škody.
„Hubí nejen běžné ryby, ale dělají obrovské škody na původních proudomilných druzích ryb, které velmi těžce sháníme a jsou vzácné. Jsou to třeba ostroretky nebo parmy. Když pak na hladinu zaútočí sto až dvě stě ptáků najednou, zbydou nám jen oči pro pláč,“ stěžuje si rybář. „Máme u nás dobře zarybněno, snažíme se a ochrana přírody nám hází klacky pod nohy. Je potřeba, aby si obě strany sedly, tedy rybářská sdružení České republiky s ministerstvem životního prostředí a domluvili se na podmínkách. Ale není to jednoduché.“
Na jednu vydru skoro kilo ryb denně
Vydry dokážou pozřít za den až 0,8 kilogramu ryb. Na rozdíl od kormoránů loví celoročně a nesmí se redukovat. Jejich ochrana je podle Karla Němce velmi přísná.
„U kormoránů máme jako jediný stát v Evropě možnost poskytnout střelcům zástřelné a je povolený odlov kormoránů za přesně stanovených podmínek. U vyder nemáme žádnou možnost obrany,“ uzavírá rybář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.